Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Heracleum sosnowskyi
Rozšíření: Druh byl popsán z Gruzie, vyskytuje se na Zakavkazsku a v Dagestánu. V padesátých letech 20. století byl pokusně pěstován jako medonosná a krmná rostlina i v severněji položených oblastech tehdejšího Sovětského svazu, byl vysazován i v Pobaltí, na Ukrajině, v Polsku a východním Německu. Po ukončení experimentu na řadě míst východní Evropy zplaněl a dodnes představuje závažný problém. Je uveden v seznamu celoevropsky potíraných nebezpečných invazivních druhů v Prováděcím nařízení komise Evropské unie 2016/1141.
Ekologie: Ve své domovině roste v lesnatých oblastech středních a horských poloh, v lesních lemech a na mýtinách. Sekundárně se šíří v okolí polí a pastvin, podél vodních toků i cest. Kvete od června do července.
Heracleum sosnowskyi
Popis: Dvouletá až vytrvalá monokarpická bylina, dosti statná, 100–150(–300) cm vysoká, s lodyhou přímou, rýhovanou, chlupatou. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou 3četné až lichozpeřené, se dvěma jařmy lístků, z nich jeden pár je přisedlý, druhý řapíčkatý, jejich čepele jsou široce vejčité až skoro okrouhlé, 3–5laločnaté, s úkrojky široce vejčitými, terminální lístek je v obrysu skoro okrouhlý, 3laločný, s úkrojky široce vejčitými; horní lodyžní listy jsou redukované, 3laločné, všechny listy jsou na líci skoro lysé, na rubu řídce chlupaté. Okolík je velký, dosahuje 40–50 cm v průměru, je složený, drsně chlupatý, listeny obalíčku jsou kopinaté, odstálé; korunní lístky jsou bílé, vnější zvětšené. Plody jsou obvejcovité, 10–12 mm dlouhé a 6–8 mm široké.
Záměny: Od podobného druhu Heracleum mantegazzianum se odlišuje především tvarem bazálních a dolních lodyžních listů. Heracleum mantegazzianum je má v zásadě 3laločné, postranní lístky jsou řapíčkaté, jejich úkrojky jsou výrazně protáhlejší, trojúhelníkovité až kopinaté, na vrcholu zašpičatělé. Laloky listů Heracleum sosnowskyi jsou celkově širší, na vrcholech zřetelně tupější, zaokrouhlenější.
Využití: Byť se rostlina dostala do velké části Evropy jako užitková (jako medonosná i krmná), mnoho užitku z ní nakonec nevzešlo. Její charakteristická vůně ovlivňuje chuť masa a mléka zvířat krmených touto rostlinou. Navíc je velmi invazivní, na nově obsazených lokalitách se může záhy stát silně dominantní, zasažené louky i pole jsou nezužitkovatelné, na přírodnějších lokalitách může potlačovat původní vegetaci. Obsahuje také fotodynamické látky, které při kontaktu s pokožkou způsobují podráždění až popáleniny.
Poznámka: V roce 2015 si v Polsku vybrala tato rostlina první lidskou oběť – starší žena se vypravila likvidovat invazi bolševníku u svého bydliště jen s kosou. Přímý kontakt s rostlinou způsobil silné popáleniny kůže na horních končetinách této ženy. Při následné léčbě došlo ještě k dalším komplikacím, takže ani lékařská pomoc na specializovaném oddělení popálenin nepřinesla zlepšení jejího stavu. Tato událost zřejmě vyvolala u polské veřejnosti nemalý šok, zdá se, že likvidace tohoto silně invazivního a lidskému zdraví nebezpečného druhu se evidentně zpomalila, či místy dokonce zastavila. Invaze je v některých oblastech Polska velmi intenzivní, místní situaci naprosto nezvládají. Na některých polských lokalitách se kromě představovaného druhu vyskytují i exempláře morfologicky výrazně připomínající druh Heracleum mantegazzianum. Ten by snad mohl být pozůstatkem starších kultur. Například v dolnoslezském Miłkówě se objevuje na louce za zámeckým parkem, který v 19. století patřil synovi významného slezského botanika Mattuschky – zda jej hrabě pěstoval ve svém libosadu, však zatím není jednoznačně doloženo.
Heracleum sosnowskyi
Heracleum sosnowskyi
Heracleum sosnowskyi
Heracleum sosnowskyi
Heracleum sosnowskyi
Heracleum sosnowskyi
Fotografováno ve dnech 20. a 22. 6. 2017 (Polsko, Dolní Slezsko, Miłków).