Syn.: Boletus annosus (Fr.) Spreng., Boletus cryptarum Bull., Cunninghamella maineckella A. J. Olson, Fomes annosus (Fr.) Cooke, Fomes annosus f. cryptarum (Bull.) Bondartsev, Fomes cryptarum (Bull.) Sacc., Fomitopsis annosa (Fr.) P. Karst., Friesia annosa (Fr.) Lázaro Ibiza, Heterobasidion annosum f. cryptarum (Bull.) Domański, Orloś et Skirg., Heterobasidion cryptarum (Bull.) Rauschert, Oedocephalum meineckellum (A. J. Olson) Donk, Physisporus makraulos (Rostk.) P. Karst., Placodes annosus (Fr.) Quél., Polyporus annosus Fr., Polyporus annosus var. subpileatus (Weinm.) Fr., Polyporus annosus Fr. var. annosus, Polyporus cryptarum (Bull.) Fr., Polyporus cryptarum (Bull.) Fr. subsp. cryptarum, Polyporus fuscus (Lázaro Ibiza) Sacc. et Trotter, Polyporus irregularis Underw., Polyporus makraulos Rostk., Polyporus marginatoides E. H. L. Krause, Polyporus scoticus Klotzsch, Polyporus subpileatus Weinm., Polystictoides fuscus Lázaro Ibiza, Polystictus cryptarum (Bull.) W. G. Sm., Poria cryptarum (Bull.) Gray, Poria macraula (Rostk.) Quél., Pycnoporus annosus (Fr.) P. Karst., Scindalma annosum (Fr.) Kunte, Scindalma cryptarum (Bull.) Kunte, Spiniger meineckellus (A. J. Olson) Stalpers, Spongioides cryptarum (Bull.) Lázaro Ibiza, Trametes annosa (Fr.) G. H. Otth, Trametes radiciperda R. Hartig, Ungulina annosa (Fr.) Pat., Ungulina annosa f. cryptarum (Bull.) Bourdot et Galin, Ungulina annosa f. makraulos (Rostk.) Bourdot et Galzin
Čeleď: Bondarzewiaceae Kotl. et Pouz. – bondarcevkovité
Heterobasidion annosum
Rozšíření: Je rozšířen téměř po celé Zemi, nejvíce je nalézán v lesích mírného pásma severní polokoule. V ČR je zvláště hojný v pahorkatinách až podhorském stupni v nepůvodních smrkových monokulturách.
Ekologie: Roste po celý rok na bázi a kořenech živých, pak i odumřelých jehličnanů, zejména smrků a borovic, vzácně i listnáčů (břízy, javory, topoly, olše, lísky).
Popis: Plodnice jsou víceleté, rozlité, polorozlité nebo kloboukaté, přirostlé bokem. Mají v průměru 5–20 cm, svrchní strana je většinou hrbolatá, u klobouků soustředně rýhovaná, kaštanově hnědá, s ostrým bělavým až nažloutlým okrajem. Starší části plodnic jsou až černohnědé. Na svislých plochách může houba vytvářet jen vrstvu rourek s náznakem klobouku. Rourky jsou 2–5 mm dlouhé, až ve třech vrstvách, póry jsou drobné, okrouhlé až hranaté, mají bílou až krémovou barvu. Dužnina je světle okrová, tuhá, v mládí pružná, později dřevnatá. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, široce elipsoidní, na povrchu drsné, 4,5–6 × 3,5–4,5 µm velké. Kořenovník vrstevnatý vytváří běžně i nepohlavní – anamorfní stadium ve formě šedobílých povlaků na ztrouchnivělém dřevu s velkým množstvím konidií, bezbarvých, téměř kulovitých 4–4,5 × 3–3,5 µm velkých.
Využití: Je nejedlý.
Heterobasidion annosum
Poznámka: Patří mezi nejškodlivější houby jehličnatých dřevin u nás. Infekce se projevuje roněním pryskyřice na bázi kmene a kořenových nábězích. Zasažené dřevo se zpočátku zbarvuje šedomodře, pak hnědne a postupně se barví typicky červenohnědě a měkne, s pokračujícím rozkladem světlá a rozpadá se. Houba rozloží i ligninové složky dřeva. Napadené borovice většinou brzy odumřou, smrky mohou přežívat, ale jsou ve spodní části duté a téměř nerostou. Antagonisticky na růst kořenovníku působí kornatec obrovský (Phlebiopsis gigantea). Biopreparátů na bázi Phlebiopsis gigantea se využívá jako biologické ochrany čerstvých pařezů, aby se předešlo jejich napadení kořenovníkem.
Heterobasidion annosumHeterobasidion annosum
Heterobasidion annosum
Fotografováno ve dnech 7. 12. 2008, 24. 1 a 8. 2. 2009 (u Únětic).