Syn.: Hibiscus shirensis var. perrierellus Hochr.
Čeleď: Malvaceae Juss. – slézovité
Hibiscus ferrugineus
Rozšíření: Zřejmě madagaskarský endemit, pravděpodobně se vyskytuje jen na jihu ostrova, většina lokalit zřejmě leží v provincii Toliara.
Ekologie: Stanovištěm jsou suché lesy a křoviny na rozmanitých půdách, břehy vodních toků, písčiny. Vystupuje do nadmořské výšky 1200 m.
Hibiscus ferrugineus
Popis: Polokeř vysoký 0,5–2 m; větvičky, stejně jako řapíky a květní stopky pokrývají rezavé drsné hvězdovité chlupy. Listy jsou střídavé, řapíkaté, s čepelí vejčitou, jen zřídka nevýrazně trojlaločnou, asi 6,5 cm dlouhou a 4 cm širokou, s 5 dlanitě uspořádanými žilkami, na bázi zaokrouhlenou až srdčitou. Květy jsou jednotlivé, úžlabní, na stopkách 1–4 cm dlouhých; kalíšek tvoří 7–8 špičatých listenů; kalich je nálevkovitý, 5cípý, 8–10 mm dlouhý, drsně chlupatý, jeho cípy jsou zašpičatělé; korunní lístky jsou obvejčité, 1–2 cm dlouhé, živě růžové, lysé; tyčinky srůstají do lysého sloupku 5–7 mm dlouhého, volné části nitek jsou dosti dlouhé; čnělka je asi 8 mm dlouhá, s prodlouženými větvemi. Plodem je lysá kulovitá tobolka 8–10 mm dlouhá.
Poznámka: V moderních botanických databázích se uvádí jako synonymum tohoto druhu jméno Hibiscus crassinervius Hochst. ex A. Rich. Podle originálního popisu, jakož i podle vybrané typové položky v pařížském herbáři, se toto jméno vztahuje k rostlinám, které sbíral G. H. W. Schimper u města Adua v Etiopii a není možné je spojovat s rostlinami z Madagaskaru, které jsou považovány za endemické.
Hibiscus ferrugineus
Hibiscus ferrugineus
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 10. 10. 2016 (Madagaskar, Toliara, Arboretum d‘Antsokay).