Syn.: Ketmia syriaca (L.) Scop., Ketmia arborea Moench, Althaea frutex Hort. ex Mill.
Česká jména: prosvirník syrský (Presl 1846, Sloboda 1852), ibišek syrský (Kubát 2002)
Čeleď: Malvaceae Juss. – slézovité
Hibiscus syriacus
Rozšíření: Východní Asie – Čína, Korea, Indie. Pěstován v řadě oblastí světa, mnohde i zdomácnělý (například ve Středozemí nebo na jihu Severní Ameriky). V Evropě poprvé doložen v roce 1596. U nás se s oblibou pěstuje v zahradách jako okrasný keř, vysazuje se solitérně i do živých plotů.
Ekologie: V domovině údajně roste na horských svazích, u nás je pěstován především v teplejších oblastech. Kvete od července do října.
Popis: Keř, až 300 cm vysoký, bohatě větvený, listy krátce řapíkaté, 7–12 cm dlouhé, 3laločné až 3klané, střední úkrojek je větší. Lístky kalíšku jsou čárkovité, po 5–10, kalich je do poloviny srostlý, cípy 3úhelníkovité, korunní lístky 35–65 mm dlouhé, obvejčité, na konci zaokrouhlené, fialové, růžové nebo bílé, tyčinková trubka je kratší než korunní lístky. Plodem je tobolka, semena jsou na bocích lysá, na hřbetě hustě chlupatá.
Využití: Listy se používají v čajových směsích, korunní lístky bělokvětých rostlin se konzumují jako zelenina.
Poznámka: V kultuře se objevuje v mnoha kultivarech, které se odlišují především velikostí a zbarvením květů, ty bývají jednoduché i plné.
Hibiscus syriacusHibiscus syriacus
Hibiscus syriacusHibiscus syriacus
Hibiscus syriacus
Hibiscus syriacus
Fotografováno dne 23. 8. 2008 (Vrbice – rostliny pocházejí z kultury).