Syn.: Hieracium glaucescens Besser, Hieracium filiferum Tausch, Hieracium melachaetum Tausch, Hieracium radiocaule Tausch, Hieracium prealtum var. flagellare Neilr., Hieracium prealtum var. bauhini (Schultes) Koch, Pilosella bauhini (Schultes) Arvet-Touvet, Hieracium magyaricum Peter
Česká jména: jestřabník Bauhinův (Presl 1819), jestřábník Bauhinův (Sloboda 1852, Dostál 1950), chlupáček Bauhinův (Dostál 1989), jestřábník Bauhinův (Kubát 2002)
Slovenská jména: jastrabník Bauhinov (Dostál 1950), chlpánik Bauhinov (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Hieracium bauhini
Rozšíření: Střední, jihovýchodní a východní Evropa, Malá Asie, Blízký východ, Kavkaz a Zakavkazsko, severní Írán. Na většině území západní Evropy je nepůvodní.
V České republice se vyskytuje roztroušeně až poměrně hojně v teplých územích, ve vyšších polohách je vzácnější, do hor je jen zřídka zavlékán.
Ekologie: Výslunné travnaté a kamenité svahy, křoviny, méně často v teplomilných doubravách. Velice často roste na druhotných stanovištích – nádražích, náspech, průmyslem ovlivněních prostranstvích a v lomech. Výskyt je často časově nestálý, po zapojení vegetace druh mizí. Kvete od května do srpna.
Biotop
Popis: Vytrvalé nasivělé až sivě zelené rostliny s nadzemními výběžky a přízemní listovou růžicí. Lodyha přímá, 30–70 cm dlouhá, podélně rýhovaná, lysá nebo s ojedinělými až roztroušenými tužšími chlupy, vzácně i s hvězdovitými nebo žláznatými chlupy. Listy celokrajné, lysé nebo na okraji a na rubu na střední žilce s tužšími delšími chlupy, na rubu vzácně s ojedinělými hvězdovitými chlupy. Lodyžní listy v počtu 2–4. Listy přízemní růžice v počtu 4–10, řapíkaté, vnější (z předchozího roku) obkopinaté se zaokrouhleným vrcholem, vnitřní 6,5–15(–20) cm dlouhé, 0,6–1,1(–1,5) cm široké, úzce podlouhle eliptické až podlouhle obkopinaté, na vrcholu špičaté. Výběžky tenké, až 30 cm dlouhé, lysé nebo zejména v částech vzdálených od lodyhy chlupaté, s drobnými listy směrem ke konci výběžků postupně se zmenšujícími. Úborů 10–35(–50) ve staženém až mírně volnějším latovitém vrcholíku, dolní větev často oddálená. Stopky úborů s ojedinělými až četnými černými stopkatými žlázkami, ojedinělými až hustými hvězdovitými chlupy, někdy též s tužšími jednoduchými chlupy. Zákrov válcovitý, 5–8 mm dlouhý, zákrovní listeny obvykle s větším počtem černých žláznatých chlupů a také s jednoduchými a hvězdovitými chlupy. Květy jazykovité, liguly až 9 mm dlouhé, žluté, čnělky žluté. Nažky 1,7–2,0 mm dlouhé, hnědočerné.
Záměny: Obvykle dobře poznatelný jestřábník z podrodu Pilosella, charakteristický dlouhými výběžky. S oblibou osidluje synantropní stanoviště, velmi často v kolejištích. Podobný jestřábník hustokvětý (Hieracium densiflorum) má listy na líci s ojedinělými, na rubu až četnými hvězdovitými chlupy, na listech a lodyze je větší množství jednoduchých chlupů, květenství je často alespoň zčásti okolíkovité.
Poznámky: Druh je velice variabilní, vnitrodruhové členění vyžaduje další studium.
Druh patří v rámci jestřábníků mezi tzv. hlavní druhy, tzn. druhy s jedinečnou znakovou kombinací, od nichž je odvozeno větší množství druhů vedlejších, hybridogenních. V podrodu Pilosella (dnes většinou uznávaného jako samostatný rod Pilosella, chlupáček) se u nás vyskytuje celkem 10 hlavních druhů (kromě tohoto ještě Hieracium aurantiacum, H. caespitosum, H. cymosum, H. echioides, H. lactucella, H. macranthum, H. onegense, H. pilosella a H. piloselloides).
Hieracium bauhiniHieracium bauhini
Hieracium bauhini
Fotografováno dne 27. 5. 2010 (Praha-Modřany, nákladové nádraží).