Syn.: Hieracium nigrescens var. integrifolium Tausch, Hieracium nigrescens subsp. decipiens (Tausch) Čelak., Hieracium scitulum subsp. asciburgense Zahn, Hieracium scitulum subsp. aquaealbae Korb et Zahn, nom. inval.
Česká jména: jestřábník klamavý (Domin-Podpěra 1928), jestřábník klamný (Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Hieracium decipiens
Rozšíření: Roste poměrně často v subalpínském, ojediněle i supramontánním stupni Krkonoš. Pravděpodobně totožné jsou i rostliny z některých karpatských populací.
Ekologie: Roste na smilkových holích, ve vysokohorských trávnících a keříčkových porostech a světlinách v porostech kosodřeviny, na mělčích, kamenitých, kyselých půdách. Kvete v červenci a srpnu.
Hieracium decipiens
Popis: Vytrvalá bylina s jednoduchou, obvykle 17–32 cm dlouhou, často mírně zprohýbanou, jednoduchou, v dolní části světle zelenou lodyhou. Lodyha je po celé délce odstále chlupatá jednoduchými chlupy, ve střední části s ojedinělými až řídce roztroušenými, v horní části četnými stopkatými žlázkami a s roztroušenými, v horní části četnými hvězdovitými chlupy. Listy jsou zejména na rubu na střední žilce a na řapíku chlupaté, na okraji s kratičce stopkatými žlázkami, přízemní růžice listů za květu složená ze 4–6 listů, listy jsou řapíkaté, vnější s čepelí obvejčitou, na vrcholu zaokrouhlenou, na okraji drobně zubatou až celokrajnou, na bázi klínovitou, vnitřní s čepelí podlouhle eliptickou až obkopinatou, na vrcholu tupě špičatou, bez nasazené špičky, na okraji drobně zubatou, někdy v dolní části s většími trojúhelníkovitými zuby, na bázi klínovitou nebo postupně sbíhající na řapík, lodyžní listy nejčastěji v počtu 3–6, nejdolejší řapíkatý, na bázi se postupně zužující, další listy připomínající zákrovní listeny. Úbory jsou jednotlivé nebo dva, vzácně až čtyři, akladium 3–11 cm dlouhé, stopka úboru s roztroušenými jednoduchými chlupy s krátkou černou bazální částí, s četnými stopkatými žlázkami a hustými hvězdovitými chlupy, zákrov 14–17 mm dlouhý, zákrovní listeny četné, střechovitě se kryjící, s roztroušenými, až 4 mm dlouhými světlými jednoduchými chlupy s tmavou bazální částí, četnými stopkatými žlázkami a při bázi ojedinělými hvězdovitými chlupy. Ligula je plochá, na vrcholu na zoubcích s četnými kratičkými chlupy, čnělka a bliznová ramena okrové s černými vymetacími chlupy. Plodem je nažka.
Záměny: V rámci okruhu jestřábníku černavého rostou jestřábník zlatoblizný (Hieracium chrysostyloides) a jestřábník sněžnický (Hieracium nivimontis) pouze na Králickém Sněžníku nebo v Hrubém Jeseníku, záměna s nimi tedy nepřichází v úvahu. Druh může růst společně s jestřábníkem černavým (Hieracium nigrescens), který má kratší jednoduché chlupy na zákrovních listenech s převažující tmavou částí, a jestřábníkem špičkatým (Hieracium apiculatum) s listy přízemní růžice s nasazenou špičkou a hrubě zubatým okrajem.
Ohrožení a ochrana: Patří k ohroženým druhům ČR (C3).
Poznámka: Patří do okruhu jestřábníku černavého (Hieracium nigrescens agg.), hybridogenní skupiny rodičovské kombinace jestřábníku alpského a jestřábníku zedního (Hieracium alpinumHieracium murorum), morfologicky tedy stojící mezi oběma nebo se blížící prvnímu jmenovanému. Druhy tohoto okruhu se vyznačují zřetelně řapíkatými listy přízemní růžice s čepelí na bázi klínovitou (úhel mezi okrajem listu a jeho osou je větší než 20°), nikoli postupně se zužující v řapík.
Hieracium decipiensHieracium decipiens
Hieracium decipiensHieracium decipiens
Hieracium decipiens
Hieracium decipiens
Hieracium decipiens
Hieracium decipiens
Fotografováno dne 10. 7. 2013 (Krkonoše).