Syn.: Argussiera rhamnoides Bub., Elaeagnus rhamnoides (L.) A. Nelson, Osyris rhamnoides Scop., Rhamnoides hippophae Moench
Čeleď: Elaeagnaceae Juss. – hlošinovité
Hippophae rhamnoides
Rozšíření: Přirozený areál je velmi disjunktní. Zahrnuje pobřeží západní a jižní Evropy, také Skandinávie, dále Alpy, Apeniny, Karpaty. Pokračuje do Malé Asie, na Kavkaz, do pohoří Střední Asie a jižní Sibiře, do Mongolska, Himálaje, přes Tibetskou plošinu, až na Severočínskou hornatinu (v roce 1971 A. Roussi začlenil rakytník do 9 podskupin, dle oblastí výskytu.) V Čechách poprvé vysazen v roce 1835 v Královské oboře.
Ekologie: Roste v nejrůznějších klimatických podmínkách, snáší i silné mrazy až do -45 °C. Světlomilný druh, i když snese i přechodný zástin, snese nadbytek vláhy i mírný přísušek. Je to druh na půdu nenáročný, snáší i zasolení. Kvete v březnu až dubnu. Plody dozrávají v září, vydrží na větvích dlouho do zimy, působením mrazu dostávají světlejší barvu.
Hippophae rhamnoides
Popis: Dvoudomý opadavý trnitý keř nebo strom, 0,5-6 m vysoký (u asijských populací až 18 m). Borka černohnědá, šupinatá. Letorosty trnité, hustě kryté stříbřitými šupinovitými a hvězdovitými trichomy, starší větve již rezavě hnědé. Pupeny střídavé, malé, 2-3 mm dlouhé, kulaté až vejčité, s bronzově hnědými 2-3 šupinami. Listy s kratičkým řapíkem, čárkovité až čárkovitě kopinaté, celokrajné. Čepel 2-8 cm dlouhá, 0,2-0,8 mm široká, svrchu hnědozelená, na rubu hnědavě až žlutostříbřitě plstnatá, s hvězdovitě šupinovitými chlupy, na okraji podvinutá. Květy 4četné, hnědavě zelené, samčí v kláscích na bázi letorostů 3-4 mm dlouhé, s češulí kratší než kališní cípy, samičí ve svazečcích s češulí delší než kališní cípy, 2,5-4 mm dlouhé, po 2-5 v paždí letorostů. Plodem je oranžová až načervenalá nepravá peckovice elipsoidní až kulovitá, 0,6-1 cm dlouhá, 0,3-0,6 cm široká. Pecka tmavohnědá až černá s podélnou rýhou.
Hippophae rhamnoidesHippophae rhamnoides
Hippophae rhamnoidesHippophae rhamnoides
Využití: Vzhledem ke své nenáročnosti a odolnosti se hodí pro výsadby do měst a kolem dálnic, dále jako meliorační zpevňovací a okrasná dřevina. Na kořenech se tvoří bakteriální hlízky umožňující přijímat vzdušný dusík v symbióze s nitrogenními bakteriemi.
Poskytuje kvalitní dřevo, které se dříve používalo k výrobě kulečníkových koulí, hůlek, držadel, dýmek apod.
Plody se cení pro svoji výbornou chuť a vysoký obsah vitamínů. Dají se pojídat samotné, s cukrem, připravuje se z nich džus, šťáva, džemy, víno, likéry (tradiční alkohol na Rujaně). Také dříve sloužily k barvení vlny a papíru.
Rakytník odpradávna sloužil jako léčivá rostlina mnohostranného využití. Pro vysoký obsah vitamínů, ale i pro velmi kvalitní žlutý olej se hlavně semena, ale i listy, staly významnou součástí léků v interním, kožním a očním lékařství. Z mladých výhonů a listů se získávalo černé barvivo.
Hippophae rhamnoides
Fotografováno ve dnech 23. 9. 2006 (Jablonné v Podještědí) a 3. 9. 2005 (Německo, Rujana, místa původního výskytu na pobřežních dunách).