Syn.: Hastingia coccinea Sm., Hastingia scandens Roxb., Holmskioldia rubra Pers., Holmskioldia scandens Sweet, nom. inval., Platunum rubrum A.Juss.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Holmskioldia sanguinea
Rozšíření: Druh byl popsán z Indie, kde je i původní (od jihoindického státu Tamilnádu až po východoindický Manípur), v Asii se vyskytuje i v Nepálu, Bhútánu, Bangladéši, Barmě, Malajsii, na Tchaj-wanu, Filipínách, rovněž se objevuje v severní Austrálii a na tichomořských ostrovech. V současnosti je rozšířen téměř pantropicky i v tropických oblastech Afriky (např. Ghana, Malawi) a Ameriky (od Floridy a Mexika až po střední Brazílii). Rod je monotypický.
Ekologie: Roste v křovinách, často na ruderálních stanovištích, na rumištích, kolem plotů a cest, v okolí lidských sídel, zasahuje zhruba do nadmořské výšky okolo 1500 m.
Holmskioldia sanguinea
Popis: Popínavý keř s větvemi až 200 cm dlouhými, chlupatými. Listy jsou vstřícné, řapíky 0,8–3 cm dlouhé, čepele jsou vejčité až kopinaté, 3–12 cm dlouhé a 1,5–8,5 cm široké, na bázi klínovité nebo uťaté, na okraji pilovité, na vrcholu špičaté, na obou stranách jemně chlupaté, na líci temně zelené, na rubu světlejší. Květenství je hroznovité, někdy až latnaté, axilární nebo terminální, až 5 cm dlouhé, květy jsou oboupouhlavné; listeny jsou drobné; kalich má kolovitě zvonkovitý tvar, dosahuje 1,6–2,2 cm v průměru, je oranžový; koruna je trubkovitá, mírně zakřivená, 1,5–2,5 cm dlouhá, dvoupyská, červená, tyčinky jsou 4, lehce přesahují korunu. Plody jsou kulovité, hnědé tvrdky.
Využití: Rostlina je v době květu nepochybně zajímavá a dekorativní, v klimaticky příhodných oblastech světa se vysazuje v zahradách a parcích, odkud proniká i do volné krajiny.
Poznámka: Rodové jméno je poctou dánskému botanikovi a mykologovi Johanu Theodoru Holmskjoldovi (1731–93).
Holmskioldia sanguinea
Holmskioldia sanguinea
Holmskioldia sanguinea
Holmskioldia sanguinea
Holmskioldia sanguinea
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 14. 1. 2016 (Venezuela, předhůři Sierra Nevada de Mérida).