Čeleď: Cannabaceae Endl. – konopovité
Humulus lupulus

Humulus lupulus

Rozšíření: V současnosti roste chmel v mírném pásu Eurasie a Severní Ameriky, zplanělý i na severu jihoamerické Patagonie. Pěstuje se však v mírném pásu téměř celého světa. U nás chmel otáčivý roste především v termofytiku a nižších polohách mezofytika. Ojediněle i ve vyšších polohách.
Ekologie: Chmel roste především na vlhčích místech – křoviny, lužní lesy, okolí potoků a řek, často zde vytváří hustý porost.
Popis: Vytrvalá pravotočivá liána. Lodyha bývá až 10 m dlouhá. Listy ve střední části lodyhy vstřícné, dlouze řapíkaté. Čepel listu v obrysu vejčitá až okrouhlá, dlanitě 3–5klanná až 3–5dílná, na okraji hrubě pilovitá, drsná. V horní části lodyhy jsou listy často střídavé, menší, celistvé nebo laločnaté, vejčité, hrubě pilovité. Kvete od května do června žlutavými drobnými květy na samčích rostlinách, na samičích rostlinách kvete v krátkých klasech (šišticích, hlávkách). Na samičích rostlinách jsou plodem šišticovitá převislá plodenství o délce až 6 cm, barvy žlutavě zelené.
Využití: Chmel je stará kulturní rostlina – u nás se pěstuje podle údajů už od r. 859. V kultuře se pěstují samičí rostliny pro chmelové šištice, které se zpracovávají hlavně v pivovarnickém průmyslu, částečně i v průmyslu farmaceutickém, voňavkářském a potravinářském. Mladé výhonky lze používat jako zeleninu.
Poznámka: Chmel otáčivý je živnou rostlinou housenek motýla babočky bílé C (Polygonia c-album).
Humulus lupulus
Fotografováno dne 12. 10. 2005 (Praha).