Syn.: Lepidotis longifolia Pal., Lycopodium longifolium Sw., Lycopodium ophioglossoides Lam., Urostachys ophioglossoides (Lam.) Herter ex Nessel
Čeleď: Huperziaceae Rothm. – vrancovité; Lycopodiaceae P. Beauv. – plavuňovité
Huperzia ophioglossoides
Rozšíření: Zóna tropických deštných lesů v Africe. V kontinentální části údaje existují z Kamerunu, Rovníkové Guiney, Súdánu, Konga, Etiopie, Rwandy, Burundi, Keni, Tanzanie, Malawi, Mozambiku, Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Dále se vyskytuje na ostrovech v Indickém oceánu: na Komorách, Madagaskaru, Réunionu a Mauritiu.
Ekologie: Epifytická rostlina, často visící z větví stromů v zastíněných lesních porostech, zpravidla v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí; většinou provází vyšší nadmořské výšky, kde dochází pravidelně ke srážení oblačnosti.
Huperzia ophioglossoides
Popis: Vytrvalá plavuň; lodyhy jsou dichotomicky větvené, dlouhé až 40 cm, hustě olistěné, dosahují v průměru 0,8–2 cm. Sterilní listy jsou střídavé, kopinaté, 8–14 mm dlouhé a 1,5–4 mm široké, přímo vzhůru směřující, celokrajné, na vrcholu špičaté. Fertilní část stonku je výrazně užší než sterilní a je nápadně ostře oddělena; sporofyly jsou hustě střechovitě uspořádané, navzájem přitisklé, zelené, asimilující, široce vejčité, asi 4 mm dlouhé a 1,5–2 mm široké, nad bází nesou výtrusnice, které nejsou při pohledu s boku patrné.
Huperzia ophioglossoidesHuperzia ophioglossoides
Huperzia ophioglossoides
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 15. 9. 2008 (Réunion, Forêt de Bébour).