Syn.: Endymion italicus (L.) Chouard, Hyacinthus italicus (L.) E. H. L. Krause, Ornithogalum spicatum Gaterau, Scilla bertolonii Duby, Scilla byzantina Poir., Scilla italica L., Scilla pallida Salisb., Scilla pauciflora Link ex Schult. et Schult. f., Scilla purpurea Mill., Somera italica (L.) Salisb., nom. inval.
Čeleď: Asparagaceae Juss. – chřestovité; Hyacinthaceae Batsch – hyacintovité
Hyacinthoides italica
Rozšíření: Endemit poměrně malého území na hranicích Francie a Itálie, roste v Provence a v Ligurii.
Ekologie: Roste na mělkých kamenitých půdách na výslunných stráních, často na vápenci, vystupuje až do nadmořské výšky 1700 m.
Hyacinthoides italica
Popis: Vytrvalá cibulnatá bylina dorůstající výšky 15–25 cm; cibule je elipsoidní, asi 2 cm dlouhá. Listy jsou pouze přízemní, bývá jich 3–6, jsou čárkovité, žlábkovité, 7–15 cm dlouhé a 0,4–1,5 cm široké. Květenství je hustý, kuželovitý, později se prodlužující hrozen tvořený 6–30 květy; pod každým květem je dvojice šídlovitých, 1–2 cm dlouhých listenů; květní stopky směřují šikmo vzhůru, jsou až 2 cm dlouhé; květy jsou trojčetné, hvězdovité; okvětní lístky tvoří 2 kruhy, jsou 7–8 mm dlouhé, modrofialové; tyčinek je 6, na bázi poněkud rozšířených; semeník je svrchní. Plodem je elipsoidní tobolka.
Hyacinthoides italica
Hyacinthoides italica
Hyacinthoides italica
Fotografováno dne 10. 5. 2009 (Francie, Saint-Vallier-de-Thiey).