Syn.: Hydrocotyle schkuhriana Rchb.
Česká jména: pupečník pospolitý (Presl 1819, Sloboda 1852), pupenčík pospolitý (Opiz 1852), pupečník obecný (Čelakovský 1879)
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité; Araliaceae Juss. – aralkovité; Hydrocotylaceae Hyl. – pupečníkovité
Hydrocotyle vulgaris
Rozšíření: Roste v celé Evropě jako atlanticko-subatlantický druh, především v západní polovině Evropy, k nalezení je ve Fenoskandii, ve Středomoří včetně ostrovů, na Azorských ostrovech, Apeninském poloostrově. V ČR probíhá hranice rozšíření, roste v Ašském výběžku, na Třeboňsku, Českolipsku, Dokesku a ve východním Polabí, výjimečně na Opavsku. Ve všech lokalitách vzácně. V SR se vyskytuje na Záhoří.
Ekologie: Pupečník roste od nížin do podhůří na zaplavovaných místech mokřadních biotopů, především rašelinných luk a při rašelinných okrajích rybníků. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá bylinka s plazivou až mírně vystoupavou lodyhou mající kořenující adventivními kořeny v lodyžních uzlinách. Lodyha může být až 60 cm dlouhá. Většinou samostatné listy na často velmi dlouhém řapíku jsou okrouhlé, štítnaté, v průměru 2–4 cm. Květenství hroznovité, bělavé až narůžovělé květy jsou oboupohlavné, s nezřetelným kalichem.
Ohrožení a ochrana: V ČR je pupečník ohroženým druhem (C3) a chráněným ve stejné kategorii (§3). V SR je zranitelným a zákonem chráněným druhem (VU/§).
Poznámka: Rostlina obsahuje jedovatý vellarin.
Hydrocotyle vulgarisHydrocotyle vulgaris
Fotografováno dne 6. 7. 2005 (Ašsko, Studánka).