Syn.: Hyoscyamus angulatus Griff.
Čeleď: Solanaceae Juss. – lilkovité
Hyoscyamus insanus
Rozšíření: Areál se rozkládá na Arabském poloostrově v Ománu a Sjednocených arabských emirátech, a dále v jižním Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, severní Indii a snad i v Nepálu.
Ekologie: Stanovištěm jsou často narušovaná místa na okrajích vádí, na štěrkových pláních a na okrajích cest. Vystupuje do nadmořské výšky až 1500 m.
Hyoscyamus insanus
Popis: Vytrvalá bylina; lodyhy jsou od báze větvené, 60–70 cm vysoké, oblé, hustě žláznatě chlupaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité až kosníkovité, 4,5–9 cm dlouhé a 3–8,2 cm široké, poněkud dužnaté, na bázi klínovité, uťaté až srdčité, na okraji oddáleně zubaté; řapík je 1–2 cm dlouhý, žláznatý. Květenství tvoří koncové vijany; listeny jsou 5–6 mm dlouhé; květy jsou 5četné; kalich je zvonkovitý, 1,7–1,9 cm dlouhý, žláznatě chlupatý, žilkovaný, jeho cípy jsou tupé, 2–3 mm dlouhé; koruna je široce zvonkovitá až nálevkovitá, až 4 cm dlouhá, se zaokrouhlenými cípy, bílá až žlutavá, s četnými růžovými až nachovými skvrnami a proužky; tyčinky jsou dlouze vyniklé, na bázi lysé; semeník je svrchní, čnělka přesahuje délku tyčinek. Plodem je vejcovitá, 9–12 mm dlouhá dvoupouzdrá tobolka, otvírá se víčkem.
Využití: Podobně jako další druhy rodu Hyoscyamus obsahuje jedovaté alkaloidy. V lidovém léčitelství je tradičně využíván jako prostředek tišící bolest.
Hyoscyamus insanus
Hyoscyamus insanus
Hyoscyamus insanus
Fotografoval Petr Procházka, dne 24. 2. 2014 (Omán, Muscat).