Česká jména: blíjn (Hájek 1562), blín (Huber 1596), blín černý (Engelbert 1814, Presl 1819, Opiz 1852, Sloboda 1852, Čelakovský 1879, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: blen černý, temian, blen, belian, černý blín, blín, bělena, blekot, šaly, lulka (Reuss 1853), blen čierny (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Solanaceae Juss. – lilkovité
Hyoscyamus niger
Rozšíření: Evropa, severozápadní Afrika, západní Asie, jižní Sibiř, zavlečen do Ameriky a Austrálie.
Ekologie: Roste na živinami bohatých půdách na rumištích, úhorech, u cest, především v teplejších oblastech, je však stále vzácnější. Kvete od června do září.
Popis: Jedno- až dvouletá bylina s přímou lodyhou, 30–60 cm vysoká, celá lepkavě žláznatě vlnatá, listy v přízemní růžici řapíkaté, lodyžní poloobjímavé, střídavé, květy v prodloužených vijanech, koruna nálevkovitá, až 35 mm dlouhá, špinavě žlutá, fialově žilkovaná. Plodem je tobolka.
Variabilita: Druh je poměrně variabilní, rozdíly se projevují ve velikosti rostlin, ve stavbě kořene, větvení lodyhy, tvaru a velikosti listů, hustotě odění, barvě a době květu. V minulosti rostl v českém Polabí a v okolí Prahy údajně druh Hyoscyamus bohemicus (dnes hodnocen spíše jen jako varieta H. niger var. agrestis), který vykvétal až koncem léta, byl nízký (do 30 cm), jeho listy byly menší, jen mělce laločnaté, horní dokonce skoro celokrajné, koruny byly světlejší, mnohdy s nezřetelným žilkováním. Jeho osud je nejistý, není ani zcela jasné, jak se odlišoval od další variety H. n. var. pallidus, která by měla mít korunu světle žlutou a bez tmavší žilnatiny. V pozdním létě je možné najít na exemplářích blínu nejrůznější modifikace těchto znaků.
Hyoscyamus nigerHyoscyamus niger
Hyoscyamus niger
Hyoscyamus niger
Ohrožení a ochrana: Blín černý je řazen k ohroženým druhům naší květeny (C3).
Poznámka: Celá rostlina je prudce jedovatá, obsahuje jedovaté alkaloidy, především hyoscyamin, atropin a skopolamin. Nejjedovatější bývají kořeny. Od nepaměti byla tato bylina používána v magii, především k navození transu. Používala se k věštění, také se věřilo, že blínová mast umožňuje čarodějnicím létat, dokáže přivodit déšť nebo i sucho. Ve středověku byl blín užíván i jako anestetikum a samozřejmě jako jed. V 19. století byl chápán jako ohavný, hovořilo se o něm nezřídka s největším opovržením: Nic dobrého není v šeredném blínu… (Sobotka). Říkávalo se o něm, že je mezi rostlinami tím, čím sova mezi ptáky (Sobotka), byl nazýván dokonce „proletariátem rostlinným“ (Rosický).
Hyoscyamus niger
Hyoscyamus niger
Soutěž
Hyoscyamus niger
Fotografováno ve dnech 17. 6. 2003 a 23. 7. 2005 (Ladislav Hoskovec: Dunajovické kopce), v září 2008 (Nymbursko, pole u Bříství) a 22. 9. 2009 (Jan Hátle – řez květem a plodem: Zeleneč).