Čeleď: Hypericaceae Juss. – třezalkovité
Hypericum balfourii
Rozšíření: Endemit ostrova Sokotra, na němž se vyskytuje celkem 5 druhů rodu (všechny jsou endemické). Příbuzný druh Hypericum mysorense roste v jižní Indii a na Srí Lance; právě za tento druh byly velkokvěté sokotranské třezalky dlouhou dobu považovány.
Ekologie: Křoviny nebo lesíky v nadmořských výškách 600–1200 m, výjimečně sestupuje níž. Na kamenitých stanovištích, zpravidla na žule, výjimečně i na vápenci, v místech s průměrnými ročními teplotami asi 20–23 °C a srážkami, dosahujícími asi 700–1000 mm za rok, určitý podíl z toho tvoří mlhy.
Hypericum balfourii
Popis: Velký keř nebo stromek do 4 m výšky. Listy jsou vstřícné, přisedlé, kopinaté, 10–45 mm dlouhé a 4–12 mm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté, s 3–7 souběžnými žilkami. Květy nápadně velké, 4–7 cm v průměru, pětičetné, v chudých šroubelech. Kališní lístky jsou vejčité, 5–9 mm dlouhé, tupé nebo špičaté, bez tmavých žlázek, korunní lístky jsou zlatožluté, tyčinky rostou v 5 svazečcích, plodolistů je 5, na bázi srostlých, s volnými stylodii. Plodem je vejcovitá, 13–15 mm dlouhá tobolka.
Hypericum balfourii
Hypericum balfourii
Hypericum balfourii
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich dne 23. 2. 2010 (Jemen, ostrov Sokotra: jižní svahy pohoří Haghier).