Syn.: Hypericum ciliatum Desr., Hypericum dentatum Loisel., Hypericum myrtifolium Spach, nom. illeg., Hypericum virgatum Sol. ex E. D. Clarke, nom. illeg.
Čeleď: Hypericaceae Juss. – třezalkovité
Rozšíření: Makaronésko-mediteránní druh, vyskytuje se v oblasti od Kanárských ostrovů a Madeiry přes severozápad Maroka a jih Pyrenejského poloostrova, sever Alžírska a jih Itálie až po jižní Řecko, Krétu, Kypr a jihozápadní Turecko.
Ekologie: Roste na loukách a pastvinách, v mediteránních xerofilních křovinách, při okrajích polí i silnic, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1200 m.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, (15–)25–75 cm dlouhou, jednoduchou nebo nahoře větvenou. Listy jsou vstřícné, objímavé, vejčité až kopinaté, 13–50 mm dlouhé a 3–30 mm široké, na bázi srdčité nebo úzce klínovité, celokrajné nebo na okraji žláznatě brvité, na vrcholu zaokrouhlené nebo tupé. Květenství je bohatě, chocholičnaté, květy dosahují průměru 10–25 mm; kališní lístky jsou kopinaté, na okraji hustě a nepravidelně žláznatě zubaté a na povrchu pokryté početnými černými pruhy a tečkami; korunní lístky jsou obkopinaté, žluté, také pokryté černými tečkami nebo pruhy, především při vrcholu. Plodem je tobolka, 7–8 mm dlouhá, 4–6 mm široká.
Fotografováno dne 21. 4. 2008 (Itálie, Gargano, okolí Vieste).