Čeleď: Hypericaceae Juss. – třezalkovité
Hypericum quartinianum
Rozšíření: Hlavní část areálu se táhne od Etiopie přes Keňu, Ugandu, Tanzánii až do Zambie, Malawi a Mozambiku. Několik lokalit je ale známo i z jihozápadní části Arabského poloostrova z Jemenu.
Ekologie: Roste nejčastěji ve stupni druhově pestrých horských stálezelených lesů, jen okrajově vystupuje i do porostů s dominantním vřesovcem Erica arborea. Lokality leží v nadmořské výšce (1150–)2000–3200 m.
Popis: Větší keř dorůstající výšky 0,5–4,5 m; větvičky jsou v mládí nezřetelně hranaté, později se při dřevnatění zaoblují. Listy jsou vstřícné, přisedlé, kopinaté až obkopinaté, 1,6–10 cm dlouhé a 0,6–3,5 cm široké, na bázi nejčastěji ouškatě objímavé, srdčité, celokrajné, na vrcholu špičaté, na ploše s neprosvítavými žláznatými tečkami a černými žlázkami na okraji. Květy tvoří chudé koncové vrcholíky, jsou 5četné, velké, dosahují 3,5–7 cm v průměru; kališní lístky jsou nestejné, vejčité až kopinaté, 5–15 mm dlouhé, špičaté, černě žláznaté na okraji; korunní lístky jsou 2–4 cm dlouhé a 1–2,5 cm široké, zlatožluté; tyčinky jsou v 5 svazečcích; gyneceum tvoří 5 plodolistů, čnělka je víceméně srostlá. Plody jsou vejcovité, 10–16 mm dlouhé tobolky, otvírají se 5 chlopněmi.
Záměny: Druh se zčásti ve vegetaci setkává s další velkou křovitou třezalkou Hypericum revolutum, od níž se liší nápadně většími listy a čnělkou, která je srostlá až pod vrchol, zatímco jmenované H. revolutum má stylodia volná téměř až k bázi.
Hypericum quartinianum
Hypericum quartinianum
Hypericum quartinianum
Hypericum quartinianum
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 29. 10. a 1. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains National Park: Sankaber – Geech a Sone – Mekarabia).