Syn.: Achyrophorus robertia Sch. Bip., Hypochaeris taraxacoides (Loisel.) O. Hoffm., Robertia taraxacoides (Loisel.) DC., Seriola taraxacoides Loisel., Seriola uniflora Biv.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Hypochaeris robertia
Rozšíření: Provází vyšší polohy Apenin od ligursko-piemontského pomezí až po kalábrijskou skupinu Pollino, také roste na Korsice, Sardinii, Elbě a na Sicílii v masivu Etny. Nejistý je výskyt v horách v severním Alžírsku.
Ekologie: Pionýrská rostlina na pohyblivých sutích a kamenitých svazích. Lokality leží převážně v nadmořských výškách 800–2500 m, dosti často na vápenci, ale také na hadci nebo na čediči.
Hypochaeris robertia
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina s přízemní růžicí listů, dorůstá obvykle výšky 8–15 cm; z růžice vyrůstá několik vystoupavých lodyh nesoucích po jediném úboru. Přízemní listy jsou peřenosečné, v obrysu obkopinaté, 3–6 cm dlouhé a 3–5 mm široké, se špičatými úkrojky, koncový úkrojek je vejčitý; lodyžní listy jsou 1 nebo 2, drobnější. Úbor má jednořadý zákrov tvořený listeny asi 1 cm dlouhými; květy jsou oboupohlavné, jazykovité, asi 1,4 cm dlouhé, zlatožluté. Plody jsou nažky 6–9 mm dlouhé, na vrcholu s krátkým zobánkem; chmýr je péřitý, asi 6 mm dlouhý.
Hypochaeris robertia
Hypochaeris robertia
Hypochaeris robertia
Hypochaeris robertia
Fotografovala Alena Vydrová, dne 2. 7. 2015 (Itálie, NP Gran Sasso e Monti della Laga, Campo Imperatore, pod Monte Aquila).