Syn.: Curculigo rhizophylla (Baker) T. Durand et Schinz, Hypoxis rhizophylla Baker, Molineria rhizophylla (Baker) Baker
Čeleď: Hypoxidaceae R. Br. – tvrzňovité
Hypoxidia rhizophylla
Rozšíření: Endemit Seychelského souostroví, vyskytuje se pouze na vyšších žulových ostrovech vnitřní skupiny. Dosud byl zjištěn na ostrovech Mahé, Praslin a Silhouette.
Ekologie: Stinná místa v lesním podrostu. Vyskytuje se v porostech s dominantními palmami i v dalších přirozených typech lesů, přibližně od nadmořské výšky 100 m. V tropickém klimatu s průměrnými teplotami kolem 27 °C a úhrnem srážek asi 2200 mm.
Hypoxidia rhizophylla
Popis: Vytrvalá bylina s hlízovitým oddenkem, z něhož vyrůstají trsy listů. Tyto listy mají 15–30 cm dlouhý řapík bez jakýchkoli trnů, jednoduchou, nerozeklanou, úzce kopinatou, 30–45 cm dlouhou a 2–10 cm širokou, řasnatě složenou čepel se souběžnou žilnatinou, na konci dlouze protaženou do tenké špičky, na níž se tvoří spící adventivní pupeny, které, pokud se špička ohne až k půdě, prorůstají do malých rostlinek. Květy vyrůstají ze země v okolí rostliny v chudém hroznu, dosahují 5–6 cm v průměru, mají 6 úzce kopinatých okvětních lístků oranžové, tmavočervené, purpurové nebo žlutozelené barvy; tyčinek je 6; gyneceum srůstá ze 3 plodolistů a tvoří svrchní semeník. Plodem je tobolka.
Záměny: Rostliny velmi připomínají útlejší jedince druhu Curculigo seychellensis, ale listy jsou užší, na vrcholu nejsou dvouklané a na řapíku chybějí trny.
Hypoxidia rhizophylla
Hypoxidia rhizophylla
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 9. a 13. 2. 2011 (Seychely, ostrov Praslin: národní park Vallée de Mai a Salazie).