Syn.: Hyssopus angustifolius M. Bieb., Hyssopus borealis Domin, Hyssopus decumbens Jord. et Fourr., Hyssopus officinalis var. borealis (Domin) Dostál, Thymus hyssopus E. H. L. Krause
Česká jména: hyssop (Huber 1596), izop (Vusín 1729), ysop lékařský (Presl 1819, Opiz 1852), izop lékařský (Sloboda 1852), ysop lékařský (Čelakovský 1879, Polívka 1912), yzop lékařský (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Hyssopus officinalis
Rozšíření: Druh s poměrně nejistým původem, linnéovské jméno je patrně založeno na rostlinách z kultury. Pochází pravděpodobně ze Středozemí (ve staré literatuře se objevuje např. údaj o jihu Malé Asie, Linné jeho původ nenaznačil), na východě areál zasahuje asi až na Kavkaz a do západní Sibiře. Zplaňuje v teplejších oblastech západní a střední Evropy, byl zavlečen i do Severní Ameriky. Ve střední Evropě se yzop pěstoval od raného středověku, a to především v klášterních zahradách, odtud snad občas i zplaňoval. Huber z Riesenpachu (1596) se zmiňuje o jeho výskytu v „Engellandu… Vlaších… a v Němcích na horách, okolo zámku Streitbergu“ (Bavorsko). Podle Katalogu zavlečených druhů flóry České republiky je u nás doloženo první zplanění až z roku 1819. Je znám například z okolí Českých Budějovic, Prahy, Mělníka, Jičína, Hradce Králové, Brna, Olomouce, Holešova, Kojetína, Zlína, Štramberka.
Ekologie: Roste na výslunných a suchých stanovištích, na rumištích, mezích, železničních náspech, v příkopech, v pásmu nížin až pahorkatin.
Hyssopus officinalis
Popis: Polokeř, 20–60 cm vysoký, s vystoupavými větvemi. Bylinné větve jsou přímé, listy jsou přisedlé, kopinaté až čárkovitě kopinaté, krátce zašpičatělé, 10–30(–50) mm dlouhé a 2–10 mm široké, se silně aromatickými žlázkami. Květenství jsou 3–7květé lichopřesleny skládající lichoklas. Kalich je trubkovitý, 5cípy, 4–8 mm dlouhý, pýřitý, koruna 2pyská, 7–12 mm dlouhá, modrá až fialová, růžová nebo i bělavá, tyčinky vyčnívají zřetelně z koruny. Plody jsou čtyřboké, tmavohnědé tvrdky.
Využití: Yzop lékařský je známá léčivka, nať se používá i jako přísada do jídel. Je to i zajímavá okrasná a nektarodárná rostlina.
Poznámka: V areálu se rozlišuje několik poddruhů či variet tohoto velmi polymorfního druhu. Už od antiky se na jihu Evropy rozlišoval yzop zahradní a tzv. horský, který měl být podle středověké ikonografie zřejmě menší, měl se vyznačovat i méně patrnými listy (lombardský Tractatus de herbis, pocházející z doby kolem roku 1440, jej dokonce vypodobnil zcela bez listů).
Hyssopus officinalisHyssopus officinalis
Hyssopus officinalis
Fotografováno dne 31. 7. 2010 (fotografované rostliny pocházejí z kultury).