Syn.: Aster helenium (L.) Scop., Corvisartia helenium (L.) Mérat
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Inula helenium
Rozšíření: Linné označil za vlast tohoto druhu Anglii a Belgii, původní je však snad ve Střední Asii a ve východní části Přední Asie, ale vzhledem k tomu, že byl zvláště dříve hojně pěstován, je dnes rozšíření mnohem větší. Roste od západní a jihozápadní Evropy směrem na východ přes střední a východní Evropu, Turecko, Kavkaz, Střední Asii, Altaj, západní Sibiř do Mongolska a Číny (jen Sin-ťiang, jinde pouze pěstován). Zavlečen byl do Severní Ameriky, kde je běžný především na východě USA, objevuje se ale i na pobřeží pacifickém. Zplaněl i na Novém Zélandu. U nás je občas pěstovaný, zplaňuje jen vzácně.
Ekologie: Roste ve světlých lesích, na mýtinách, loukách a pastvinách, v příkopech, na březích vodních toků, na okrajích křovin, podél cest, na rumištích, na narušených místech, dává přednost půdám s dostatkem vláhy. Kvete od července do srpna.
Inula helenium
Popis: Vytrvalá statná bylina vysoká 80–200 cm, s dřevnatým, tlustým tmavohnědým oddenkem. Lodyha je přímá, na bázi dřevnatějící, olistěná, obvykle větvená, krátce srstnatá, načervenalá až tmavě červená. Dolní listy jsou dlouze řapíkaté, s čepelí eliptickou až široce vejčitou, dlouhou 40–50 cm a širokou 8–25 cm, nerovnoměrně pilovitou, na bázi zúženou, horní a střední listy jsou přisedlé, srdčitě objímavé, menší, všechny listy jsou na rubu hustě krátce plstnaté. Úbory jsou velké, o průměru 5–8 cm, vyrůstají v řídkém chocholičnatém květenství. Zákrov je polokulovitý, zákrovní listeny se střechovitě překrývají, vnitřní a střední jsou na vnější straně hustě plstnaté, často nazpět obloukovitě vyhnuté, vnitřní jsou blanité, na vrcholu lopatkovité rozšířené. Lůžko úboru je lysé, bez plevek. Jazykovité květy jsou žluté, samičí, trubkovité květy jsou oboupohlavné, s pěticípou korunou. Nažky jsou tmavohnědé, lysé, pětižebré, zakončené chmýrem.
Záměny: Našim ostatním omanům je v zásadě nepodobný, zato je dosti podobný jinému nepůvodnímu druhu, kolotočníku ozdobnému (Telekia speciosa). Ten zplaňuje mnohem častěji, má srdčitou bázi dolních řapíkatých listů a lůžko úborů s plevkami.
Ohrožení a ochrana: V Maďarsku je tento druh chráněn zákonem.
Využití: Jde o starou léčivku. Sbírá se především oddenek s kořeny obsahující zásobní polysacharid inulin, dále silice s deriváty alantolaktonu, slizy, fytoncidní látky. Používá se při chorobách horních cest dýchacích na usnadnění odkašlávání a na potlačení růstu bakteriálních původců, dále k úpravě trávení, proti hlístům, při léčbě cukrovky, zevně na špatně se hojící rány. Může vyvolávat alergie.
Inula helenium
Inula helenium
Inula helenium
Inula helenium
Inula helenium
Fotografováno v průběhu roku 2012 (na Radobýlu a v Praze-Krči).