Syn.: Inula thomsonii C. B. Clarke
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Inula obtusifolia
Rozšíření: Západohimálajský druh, vyskytuje se v oblasti od východního Afghánistánu a Pákistánu po severní Indii a západní Tibet.
Ekologie: Roste na skalách a ve skalních štěrbinách, na suchých svazích a v kamenité suti, v nadmořské výšce od 2000 až do 4500 m. Kvete od června do srpna.
Inula obtusifolia
Popis: Vytrvalá bylina s poněkud dřevnatým kořenem a několika lodyhami. Lodyhy jsou vystoupavé až přímé, 15–30 cm vysoké, žláznatě chlupaté. Listy jsou střídavé, přisedlé, eliptické až kopinaté, 3–7 cm dlouhé a 2–2,5(–4) cm široké, žláznatě chlupaté, celokrajné nebo nezřetelně zubaté, na vrcholu špičaté nebo tupé. Úbory jsou jednotlivé, vrcholové, dosahují 1,5–3 cm v průměru; zákrov je polokulovitý, zákrovní listeny ve 4 nebo 5 řadách, střechovitě uspořádané, vnější listům podobné, kopinaté až obkopinaté, 4–6 × 2–3 mm, vnitřní blanité, čárkovité, přitisklé. Liguly jazykovitých květů jsou kratší než šířka disku, 1–2 cm dlouhé, žluté, trubkovité květy jsou 6–7 mm dlouhé. Plody jsou nažky, 2–3 mm dlouhé, s chmýrem.
Inula obtusifolia
Inula obtusifolia
Inula obtusifolia
Fotografoval Jindřich Houska, dne 1. 8. 2013 (Indie, Ladakh, Hemis).