Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Iris bicapitata
Rozšíření: Endemit poloostrova Gargano v italské Apulii.
Ekologie: Roste v trávnících a rozvolněných křovinách na vápencovém podkladu, v oblasti s mediteránním typem klimatu (mírné vlhké zimy a horká suchá léta).
Iris bicapitata
Popis: Vytrvalá bylina s tlustým vodorovným oddenkem, vysoká 30–50 cm. Listy jsou kratší než lodyha, mečovité, až 27,5 cm dlouhé a 2,5 cm široké, poněkud srpovitě zahnuté, špičaté, zelené. Lodyha nese zpravidla 2 květy, podepřené toulcem z bylinných listenů, které mají pouze blanitou špičku; okvětní trubka je asi 4 cm dlouhá, cípy okvětí jsou většinou modrofialové, řidčeji žluté, vnější cípy jsou rozestálé, 6–8,5 cm dlouhé a 2–3,5 cm široké, špičkami vyhnuté, na střední žilce s bílým kartáčkem chlupů, vnitřní okvětní cípy jsou poněkud kratší, směřují šikmo vzhůru a špičkami jsou k sobě skloněné; 3 tyčinky jsou ukryty pod čnělkami; semeník je spodní, čnělka je lupenitá. Tobolky jsou vejcovité, až 7,5 cm dlouhé.
Poznámka: Tetraploidní allopolyploidní druh (2n = 40), zřejmě hybridogenního původu, na jeho vzniku se podílel nějaký druh kosatce s x = 12 a jiný s x = 8. Tím druhým by mohl být Iris pseudopumila, s nímž se vyskytuje na společných lokalitách; odlišuje se od něj zřetelně vyvinutou, dvoukvětou lodyhou.
Iris bicapitataIris bicapitata
Iris bicapitata
Iris bicapitata
Iris bicapitata
Iris bicapitata
Fotografovali Pavel Sekerka a Ladislav Hoskovec, v dubnu 2008 (Itálie, Gargano).