Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Iris × germanica
Rozšíření: Taxon pochází zřejmě ze Středozemí, ale přesný původ není objasněn. Pěstuje se, výskyty ve volné přírodě zřejmě většinou představují pozůstatky výsadeb, zejména v okolí drobných církevních staveb a poutních míst (poklon), ale i na mezích v terasách ovocných sadů a vinohradů apod., kde dokáže přežívat po dlouhá desítiletí.
Ekologie: Preferuje výslunná nebo polostinná místa, např. v trávnících, na okrajích křovin i lesních porostů, ale přežívá i ve světlejších lesích. Nesnáší přemokření půdy. Velmi dobře se množí vegetativně.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 0,3–1 m; oddenek je dužnatý, plazivý, větvený. Z oddenku vyrůstají mečovité, 30–70 cm dlouhé a 2–3,5 cm široké, špičaté, šedozelené listy; mezi listy vyrůstá oblá, v horní části někdy větvená lodyha nesoucí vějířek květů. Květy jsou velké, na bázi obalené obvejčitými listeny toulce, které jsou na bázi bylinné, v horní části suchomázdřité; okvětní trubka je 1,7–2,5 cm dlouhá, cípy okvětí jsou 5,5–9 cm dlouhé, modré nebo modrofialové či bílé, u kultivarů v různých pastelových barvách, vnější cípy jsou rozestálé a špičkami dolů ohnuté, na střední žilce s nápadným bílým, na bázi žlutavým kartáčkem chlupů, vnitřní okvětní cípy směřují šikmo vzhůru a špičkami jsou k sobě skloněné; tyčinky mají nitku stejně dlouhou jako prašník; semeník je spodní, lupenitá ramena čnělky jsou světle modrofialová, 4–5 cm dlouhá. Tobolky jsou elipsoidní, 5–6 cm dlouhé.
Využití: Odedávna velmi oblíbená okrasná zahradní rostlina, pěstovaná v množství kultivarů lišících se zejména barvou květů, ale i vzrůstem.
Údajně jej pěstovali už Keltové; téměř jistě se k tomuto taxonu vztahuje i kosatec na proslulém obraze Klanění pastýřů (Triptych Portinariů), který v roce 1476 namaloval Hugo van der Goes (1440–82).
Staré kultivary (převážně se sytě modrofialovými, řidčeji bílými květy) najdeme dnes hlavně na venkovských zahrádkách, dnes jsou vysazovány především velkokvěté kultivary (tzv. americké kosatce), které vznikly umělou polyploidizací.
Poznámka: Jméno Iris ×germanica se primárně vztahuje na rostliny z kultury, které měly pravděpodobně původ ve Středozemí a v Přední Asii. Typické rostliny s tmavě modrofialovými květy mají 44 chromosomů a vznikly pravděpodobně dávným křížením, na němž se podílel nějaký tetraploidní druh s 48 chromosomy a jiný se 40 chromosomy (mohl jím být možná Iris lutescens). Některé kultivary, které se k tomuto taxonu přiřazují, ale mají také 48 chromosomů.
Ve Středozemí je dnes některými badateli rozlišováno několik snad původních druhů (např. Iris bicapitata, Iris relicta a Iris revoluta), jejichž vztah k I. ×germanica ale zůstává nejasný. K tomuto taxonu se dnes přiřazují i typy označované jako Iris florentina, v minulosti pěstované zejména jako zdroj vonných esencí do voňavkářství.
Iris × germanicaIris × germanica
Iris × germanicaIris × germanica
Iris × germanicaIris × germanica
Iris × germanica
Fotografoval Pavel Sekerka (Průhonice, Botanická zahrada Chotobuz).