Syn.: Xiphion latifolium Mill., Iris xiphioides Ehrh.
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Iris latifolia
Rozšíření: Endemit Pyrenejí a pohoří v severošpanělské Kantábrii, v Pyrenejích roste na francouzské i španělské straně.
Ekologie: Vyhledává slunná stanoviště, lesní světliny a především vlhké horské louky nad 1200 m n. m., roste do výšek kolem 2500 m n. m., často v okolí horských jezer, místy vytváří rozsáhlé porosty.
Iris latifolia
Popis: Vytrvalé byliny, až 70 cm vysoké. Zásobním orgánem je narozdíl od kosatců s oddenkem podzemní cibule, která roste 10–15 cm pod terénem. Lodyha je přímá, dutá. Listy jsou tuhé, mečovité, až 60 cm dlouhé, světle až tmavě zelené, vyrůstají brzy na jaře, ještě než zcela roztaje sníh. Květy 2–3, dosti velké (až 13 cm v průměru), sytě modré, někdy modrofialové, výjimečně bílé. Vnější okvětní plátky mají ve středu výraznou žlutobílou kresbu. Plodem je tobolka. Druh kvete od června do srpna.
Využití: Některé části rostlin byly používány k léčbě bolesti zubů a také jako projímadlo.
Druh je pro svou dekorativnost často pěstován.
Iris latifoliaIris latifolia
Iris latifoliaIris latifolia
Fotografováno dne 18. 8. 2009 (Francie, Parc National des Pyrénées, Col du Tourmalet).