O přírodních pozoruhodnostech Madagaskaru bylo už napsáno nemálo. Většina přírodovědců si všímá pro tento ostrov nejcharakterističtějších živočichů a rostlin, bývá zdůrazňován velmi vysoký stupeň endemismu. V hlasech zoologů i botaniků však nezřídka zazní i bolavý povzdech nad postupující devastací ostrova – lokalit s neporušenou přírodou tu stále ubývá: původní lesy jsou dramaticky mýceny, savana je vypalována, šíří se lomy, stejně jako se zvětšují města a vesnice. Malgašská společnost se samozřejmě snaží tento nemilý trend brzdit, v tomto úsilí hraje značnou roli i zřizování chráněných území a národních parků. Avšak najít kompromis mezi tradičním hospodařením obyvatelstva, průmyslovým rozmachem a ochranou přírody není mnohdy snadné. K nejznámějším a patrně i nejnavštěvovanějším národním parkům Madagaskaru patří oblast svérázných pískovcových skal, plošin a kaňonů s názvem Isalo.
Parc national de l’Isalo najdeme v jižní části centrální madagaskarské náhorní plošiny. Jeho rozloha zabírá přes 815 km2, což z něj činí pátý největší park Madagaskaru. Území je chráněno už od roku 1962, národní park tu byl vyhlášen v roce 1999. V sevření místních pískovcových skal objevíme travnatou i křovinatou savanu, vegetaci skal, suchý tropický les, ve spodní části kaňonu dokonce i vlhkomilnou pobřežní vegetaci.
Park leží v nadmořské výšce od 820 do 1240 m. Klima je zde tropické a suché, průměrná teplota se tu pohybuje v rozmezí od 17 °C (červen) do 25 °C (únor), srážky dosahují úhrnu 850 až 1200 mm za rok a jsou sezónní, drtivá většina jich spadne v období od listopadu do března. Z ryze floristického hlediska tvoří tato oblast jakési pomezí mezi Východomadagaskarskou a Jihomadagaskarskou provincií – s jistou dávkou zjednodušení bychom mohli říci, že horní partie parku svou vegetací připomínají spíše sušší oblasti jihozápadu ostrova (i když charakteristický jihomadagaskarský trnitý buš s druhy čeledi Didiereaceae tu rozhodně nečekejme), jeho vlhčí spodní část se svým rázem naopak blíží spíše východu ostrova. Roste tu údajně na 400 druhů cévnatých rostlin – toto číslo je však velmi nejisté, floristický průzkum celé této oblasti má značné rezervy.
V kaňonech parku, v blízkosti vodních toků, se rozkládá úzký pás vlhkého galeriového lesa, který je svým charakterem blízký lesům východního Madagaskaru. Z dřevin tu roste kupříkladu Breonadia salicina (Rubiaceae), Voacanga thouarsii (Apocynaceae), z pandánů je dominantní Pandanus pulcher (Pandanaceae), objevují se tu i palmy Dypsis onilahensis a Ravenea rivularis (Arecaceae) nebo kapradina Cyathea rouhaniana (Cyatheaceae). Potkáme zde také karnivorní bublinatku Utricularia livida (Lentibulariaceae) i rosnatku Drosera madagascariensis (Droseraceae). Zahlédneme i orchideje, kupříkladu epifytní druh Aerangis articulata.
Ve výše položeném suchém lese potom dominuje endemický strom Uapaca bojeri (Phyllanthaceae), který doprovázejí z dalších dřevin například Asteropeia labatii (Asteropeiaceae), Schizolaena isaloensis a Xerochlamys undulata (oba z madagaskarské endemické čeledi Sarcolaenaceae) nebo Schefflera bojeri (Araliaceae). Porosty s dominantním stromem Uapaca bojeri jsou druhově poměrně chudé, nicméně vzhledem k jejich zmenšující se rozloze zasluhují ochranu.
Na skalnatých stanovištích přitahuje pozornost návštěvníků několik druhů rodu Pachypodium, patří k nim například Pachypodium rosulatum, Pachypodium horombense a Pachypodium densiflorum (Apocynaceae), ale také Aloe acutissima, úzce endemické Aloe isaloensis a Aloe imalotensis (Asphodelaceae) nebo Kalanchoe synsepala (Crassulaceae). Na skalách najdeme i nízký keřík Gnidia humbertii (Thymelaeaceae), taxonomicky poměrně problémový druh Catharanthus ovalis (Apocynaceae), zaujme jistě i endemický smil Helichrysum dichotomum (Asteraceae). Setkat se můžeme i s místním vřesovcem Erica isaloensis (Ericaceae).
V savaně patří k nejvzácnějším druhů endemická palma Bismarckia nobilis (Arecaceae), kterou doprovází keř Vaughania cerighellii (Fabaceae). Savana má v parku místy výrazně antropogenní charakter – aby místní pastevci zabránili na části území růstu stromů, vypalovali ho. Vegetaci proto tvoří převážně traviny, ale najdeme tu i několik dalších druhů, ke kterým patří třeba Pervillaea venenata (Apocynaceae), Combretum grandidieri (Combretaceae), Ischnolepis graminifolia (Apocynaceae), Polygala isaloensis (Polygalaceae) nebo Secamone tenuifolia (Apocynaceae), z orchidejí jmenujme Cynorkis guttata nebo Eulophia ramosa.
V křovinách na skalách Isala se vyskytují porosty druhů Albizia mainaea (Fabaceae), Aphloia theiformis (Aphloiaceae), Chadsia flammea (Fabaceae), Mimosa latispinosa (Fabaceae), Maesa lanceolata (Primulaceae), ale najdeme tu i liány Adenia olaboensis (Passifloraceae), Alistilus jumellei (Fabaceae), Cassytha filiformis (Lauraceae), Cryptostegia madagascariensis (Apocynaceae) či Rhinacanthus osmospermus (Acanthaceae).
Nemůžeme samozřejmě opomenout alespoň ve zkratce zmínit ani zdejší pestrou říši živočišnou. Z populárních a obecně známých madagaskarských lemurů tu žijí Lemur catta, Propithecus verreauxi, Eulemur rufifrons, Microcebus murinus či Lepilemur ruficaudatus. Ale napočítáme tu rovněž přes 80 druhů ptáků, přes 30 druhů plazů a dvě desítky druhů obojživelníků.
Z původních druhů rostlin v parku najdeme například:
Adenia isaloensis (Passifloraceae)
Aerangis articulata (Orchidaceae)
Alafia perrieri (Apocynaceae)
Alberta minor (Rubiaceae)
Albizia mainaea (Fabaceae)
Alistilus jumellei (Fabaceae)
Aloe acutissima (Asphodelaceae)
Aloe imalotensis (Asphodelaceae)
Aloe isaloensis (Asphodelaceae)
Anemia lanipes (Anemiaceae)
Anthospermum isaloense (Rubiaceae)
Aphloia theiformis (Aphloiaceae)
Artabotrys scytophyllus (Annonaceae)
Asplenium buettneri (Aspleniaceae)
Asteropeia labatii (Asteropeiaceae)
Astrotrichilia asterotricha (Meliaceae)
Bismarckia nobilis (Arecaceae)
Blotiella isaloensis (Dennstaedtiaceae)
Bonamia spectabilis (Convolvulaceae)
Breonadia salicina (Rubiaceae)
Carex gonochorica (Cyperaceae)
Carissa spinarum (Apocynaceae)
Cassytha filiformis (Lauraceae)
Catharanthus ovalis (Apocynaceae)
Chadsia flammea (Fabaceae)
Combretum grandidieri (Combretaceae)
Commiphora marchandii (Burseraceae)
Crassocephalum crepidioides (Asteraceae)
Crossandra isaloensis (Acanthaceae)
Crotalaria grevei (Fabaceae)
Cryptostegia madagascariensis (Apocynaceae)
Cyathea rouhaniana (Cyatheaceae)
Cynanchum macrolobum (Apocynaceae)
Cynorkis guttata (Orchidaceae)
Dalbergia purpurascens (Fabaceae)
Dalechampia subternata (Euphorbiaceae)
Delonix floribunda (Fabaceae)
Desmodium hirtum (Fabaceae)
Dianella ensifolia (Asphodelaceae)
Dicoma incana (Asteraceae)
Dicoryphe isalensis (Hamamelidaceae)
Drosera madagascariensis (Droseraceae)
Dypsis onilahensis (Arecaceae)
Emilia citrina (Asteraceae)
Emilia humifusa (Asteraceae)
Erica cryptoclada (Ericaceae)
Erica isaloensis (Ericaceae)
Eriosema psoraleoides (Fabaceae)
Eulophia ramosa (Orchidaceae)
Eulophia rutenbergiana (Orchidaceae)
Euphorbia isaloensis (Euphorbiaceae)
Exacum appendiculatum (Gentianaceae)
Ficus menabeensis (Moraceae)
Gnidia humbertii (Thymelaeaceae)
Gnidia linearis (Thymelaeaceae)
Habenaria bathiei (Orchidaceae)
Helichrysum dichotomum (Asteraceae)
Helichrysum tenue (Asteraceae)
Hibiscus antanossarum (Malvaceae)
Hibiscus isalensis (Malvaceae)
Humbertioturraea grandidieri (Meliaceae)
Hybanthus buxifolius (Violaceae)
Indigofera bosseri (Fabaceae)
Ipomoea bolusiana (Convolvulaceae)
Ischnolepis graminifolia (Apocynaceae)
Kalanchoe fedtschenkoi (Crassulaceae)
Kalanchoe synsepala (Crassulaceae)
Koehneria madagascariensis (Lythraceae)
Kotschya africana (Fabaceae)
Kyllinga erecta (Cyperaceae)
Lepidagathis perrieri (Acanthaceae)
Lycopodiella affinis (Lycopodiaceae)
Lygodium lanceolatum (Lygodiaceae)
Maesa lanceolata (Primulaceae)
Mascarenhasia lisianthiflora (Apocynaceae)
Mimosa latispinosa (Fabaceae)
Nesogenes tenuis (Orobanchaceae)
Nuxia oppositifolia (Stilbaceae)
Ornichia lancifolia (Gentianaceae)
Osmunda regalis (Osmundaceae)
Pachypodium densiflorum (Apocynaceae)
Pachypodium horombense (Apocynaceae)
Pachypodium rosulatum (Apocynaceae)
Pandanus isalicus (Pandanaceae)
Pandanus pulcher (Pandanaceae)
Perrierodendron occidentale (Sarcolaenaceae)
Persicaria decipiens (Polygonaceae)
Pervillaea venenata (Apocynaceae)
Pityrogramma argentea (Pteridaceae)
Platycoryne pervillei (Orchidaceae)
Pogonarthria squarrosa (Poaceae)
Polygala isaloensis (Polygalaceae)
Psorospermum cerasifolium (Hypericaceae)
Pyranthus tullearensis (Fabaceae)
Ravenea glauca (Arecaceae)
Ravenea rivularis (Arecaceae)
Rhinacanthus osmospermus (Acanthaceae)
Rhipsalis baccifera (Cactaceae)
Rhopalocarpus lucidus (Sphaerosepalaceae)
Rotheca microphylla (Lamiaceae)
Sarcolaena isaloensis (Sarcolaenaceae)
Schefflera bojeri (Araliaceae)
Schizolaena isaloensis (Sarcolaenaceae)
Secamone tenuifolia (Apocynaceae)
Selaginella echinata (Selaginellaceae)
Syzygium sakalavarum (Myrtaceae)
Tabernaemontana coffeoides (Apocynaceae)
Tambourissa purpurea (Monimiaceae)
Tephrosia isaloensis (Fabaceae)
Tephrosia phylloxylon (Fabaceae)
Tetradenia isaloensis (Lamiaceae)
Thilachium sumangui (Capparaceae)
Tina isaloensis (Sapindaceae)
Tristachya humbertii (Poaceae)
Tristellateia isalensis (Malpighiaceae)
Tristemma mauritianum (Melastomataceae)
Turraea fockei (Meliaceae)
Uapaca bojeri (Phyllanthaceae)
Utricularia livida (Lentibulariaceae)
Vaughania cerighellii (Fabaceae)
Vernonia poissonii (Asteraceae)
Voacanga thouarsii (Apocynaceae)
Weinmannia lucens (Cunoniaceae)
Xerochlamys undulata (Sarcolaenaceae)
Xerophyta isaloensis (Velloziaceae)
Fotografovala Ljuba Procházková, v listopadu 2014.