ISOËTES NOVO-GRANADENSIS H. P. Fuchs – šídlatka / šidlatka

Syn.: Isoëtes dichotoma L. E. Mora et W. Hagemann
Čeleď: Isoëtaceae Rchb. – šídlatkovité
Isoëtes novo-granadensis
Rozšíření: Druh známý z Jižní Ameriky, dosud byl zjištěn v Andách v Kolumbii a Ekvádoru, výskyt v Peru a ve Venezuele je nejistý.
Ekologie: Stanovištěm jsou mokřady a vlhká místa ve formaci páramo, rostliny rostou semiterestricky nebo částečně ponořené. Lokality leží nadmořské výšce 2700–4200 m.
Isoëtes novo-granadensis
Popis: Růžicovitá vytrvalá jednodomá bylina s krátkou dřevnatou trojlaločnou hlízou. Listů v růžici je kolem 40, jsou čárkovité, 10–12 cm dlouhé a asi 4 mm široké, podélně rýhované, na průřezu trojúhelníkovité, se 4 vzdušnými kanálky, na bázi jsou v délce asi 1,5 cm rozšířené, v rozšířené části jsou umístěna sporangia vždy jen jednoho druhu; pajazýček je asi 3 mm dlouhý. Megaspory jsou kulovité, o průměru 0,75–0,83 mm, se zřetelnými rýžkami a síťovitě uspořádanými hrbolky; mikrospory jsou velmi malé, elipsoidní, osténkaté.
Poznámka: Šídlatky jsou v Jižní Americe rozrůzněné do několika desítek druhů, v současnosti jsou stále popisovány další. Většina druhů je zde vázána na reliktní nelesní stanoviště nad horní hranici lesa, především ve formaci páramo, ale i vlhká puna, často rostou semiterestricky.
Isoëtes novo-granadensis
Isoëtes novo-granadensis
Fotografoval Mário Duchoň, dne 10. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional Sangay, El Altar).