Zobrazit místo Jadranská provincie na větší mapě

Tuto provincii Středozemní oblasti vymezuje velmi úzký pruh podél pobřeží Dalmácie, Černé Hory a Albánie, na severu vyznívá v okolí Terstu, náleží sem všechny dalmatské ostrovy. Na západní straně Jadranu jde o území přibližně od Ravenny na jih až po špici Salentinského poloostrova, včetně Gargana.
Jadranská provincie
Geologická historie území je dosti složitá, v průběhu třetihor měly některé části ostrovní charakter. Převažují zde vápence, na italské straně jsou místy rozsáhlé plochy nezpevněných písčitých nebo štěrkovitých usazenin. Klima je mediteránní, s mírnou vlhkou zimou a horkým létem; významným klimatickým prvkem severní Dalmácie jsou drsnější zimy a přepadavé větry bora.
Jadranská provincie
Vegetace je typicky mediteránní, při moři hlavně se stálezeleným dubem Quercus ilex, s planikou Arbutus unedo a borovicí Pinus halepensis. Polopřirozeným vegetačním typem jsou křoviny šibljak s cisty (Cistus), trnovcem Paliurus spina-christi a stálezelenými řešetláky (Rhamnus alaternus). Na písčitých místech jsou porosty pinií (Pinus pinea) a pozoruhodná slaniska. Výše navazují opadavé teplomilné doubravy s dubem šipákem (Quercus pubescens), habrem východním (Carpinus orientalis) a habrovcem (Ostrya carpinifolia). Bučiny jsou vzácné (Gargano), roste v nich cesmína (Ilex aquifolium) i tis (Taxus baccata).
Jadranská provincie
Květena je velmi pestrá, ovlivněná vývojem ve čtvrtohorách, kdy byla zřejmě ochuzena o starší relikty. Dnes převažují mediteránní prvky, zřetelný je podíl druhů východomediteránních, k nimž patří např. Drypis spinosa, Inula candida a Centaurea ragusina. Na Salentinský poloostrov zasahuje i typicky východomediteránní druh Sarcopoterium spinosum. Jsou zde asi 3 endemické rody a řada endemitů na úrovni druhů. Gargano proslulo bohatstvím orchidejí.
Jadranská provincie
Dílčí články o provincii:

Původní druhy rostlin Jadranské provincie z databáze BOTANY.cz:

Sousedící floristické provincie:

Jadranská provincie
Fotografovali Naděžda Gutzerová, Ladislav Hoskovec a Vít Grulich.