Syn.: Haberlea heldreichii Boiss., Ramonda heldreichii (Boiss.) Fritsch in Engler, Jancaea heldreichii (Boiss.) Boiss.
Česká jména: plstnatka olympská (Nauman 1946), jankea Heldreichova (Mareček 1997)
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité
Jankaea heldreichii
Rozšíření: Řecko, Thessalia, hora Olympos.
Ekologie: Roste v zastíněných a vlhkých štěrbinách vápencových skal, v nadmořské výšce od 1000 do 2100 m. Kvete od května do června.
Jankaea heldreichii
Popis: Vytrvalá bylina, jen 5–8 cm vysoká, listy v přízemní růžici, k zemi téměř přitisklé, vejčité, hustě vlnatě chlupaté. Květy na žláznatě chlupatých stvolech po 1–4(–5), kalich je žláznatě chlupatý, koruna zvonkovitá až nálevkovitá, 4četná, levandulově modrá, korunní trubka až 1 cm dlouhá. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Vzácný endemický druh – třetihorní relikt. Je uveden v seznamu přísně chráněných druhů Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) a ve Směrnici o stanovištích (92/43/EHS).
Využití: Téměř legendární a velice žádaná skalnička, v kultuře se však objevuje jen poměrně vzácně, je značně choulostivá. Volný obchod s ní je nelegální. V kultuře bylo zaznamenáno několik umělých kříženců s jinými druhy z čeledi GesneriaceaeJankaeberlea ×panayotii Halda, Jankaendron ×stevensiae Halda, Jankaessandra ×bluemelii Halda.
Poznámka: Vědecké jméno tomuto rodu propůjčil maďarský botanik Viktor Janka von Bulcs (1837–90), druhové jméno odkazuje zase na v Řecku působícího německého botanika Theodora Heinricha H. von Heldreicha (1822–1902). České jméno plstnatka olympská, které preferujeme, zde uvádíme na počest otce české skalničkářské literatury Jaroslava Naumana – použil ho poprvé v roce 1946 ve své knize Skalky a skalničky.
Jankaea heldreichiiJankaea heldreichii
Jankaea heldreichii
Jankaea heldreichii
Fotografovali Cedrik Haškovec, koncem května 1999 (Řecko, Olymp), Mário Duchoň, dne 5. 5. 2012 (Olymp, kaňon řeky Enipeas).