Konečně je tady zase jaro! Přítel Dano Dítě mi sice ještě stále posílá ze slovenského Ružomberka zoufalé zprávy o vydatném sněžení na Liptově – shodli jsme se na tom, že zima se cestou za Ural ještě na chvíli zasekla nad Západními Karpaty – ale jinak je to nad nebe jasnější: na Medníku už nakvétá tradiční česká „poutní bylina“ kandík psí zub (Erythronium dens-canis), na pražských skalách zas vystrkuje poupata (asi o tři týdny později než loni) křivatec český (Gagea bohemica) a mnohé jihomoravské stráně už brzy promodrají květy koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Kmotra Zima je prostě pryč – případné další sněžení lze připočítat jedině její bezzubé naštvanosti z povinného ústupu! Po zimních lidových pranostikách se tedy začtěme do bylinkových rčení jarních.
Jarní kvetení

Velikonoční a svatodušní pranostiky:
* Na Zelený čtvrtek hrách zasívej, na Velký pátek zemí nehýbej, na Bílou sobotu štěpy zasazuj.
* Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
* Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
* Když prší do Božího hrobu, bude žíznivý rok.
* Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
* Když prší na Velkou noc, nebude sena moc.
* Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
* Na Boží-li hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
* Na svatého ducha bláto – bude laciné mláto.
* Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
* Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
* Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

Březen
* V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
* V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
24. 3. Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
25. 3. Do matičky boží tráva neroste i kdyby ji kleštěma tahal, po Panně Marii roste i kdyby ji palicí zatloukal.
25. 3. Panny Marie Zvěstování zelených semen zasévání.
25. 3. Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.

Duben
* Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
* Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
* Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
* V dubnu hrom – nebojí se mrazu strom.
* Čím kvete trní později, tím méně se urodí sena a obilí.
5. 4. Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.
6. 4. Na svatého Celestína nemáš-li sedláčku zaseto, je to tvoje vina.
11. 4. Na svatýho Lva papeže, travičky se už nařeže.
14. 4. Na Tiburcia se má už všecko zelenat.
23. 4. Při svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu.
23. 4. Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
24. 4. Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
24. 4. Je-li na sv. Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
24. 4. Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
24. 4. Může-li se havran o svatém Jiří v žitě skrýti, budem úrodný rok míti.
25. 4. Na svatýho Marka saď oharka.

Květen
* Studený máj – v stodole ráj.
* Máj má být chladný, ale ne studený.
* Sníh v máji – hodně trávy.
* Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
* Když kvete bez ať kvete i víno.
* Kdo se vyspí pod rozkvetlou bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
* Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi.
* Chladno a večerní mlhy v máji – hojnost ovoce a sena dají.
* Chladný květen, červen vlažný je pro sýpky, sudy blažný.
* Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
* V máji vlhko, chladno – bude vína na dno.
* Májová voda vypije víno.
* Májová kapka platí nad dukát.
* Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček.
* Na mokrý květen přichází suchý červen.
* Když máj vláhy nedá, červen se předá.
1. 5. Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
1. 5. Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
1. 5. Filipa a Jakuba déšť – to zlá zvěst.
1. 5. Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
1. 5. Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
1. 5. První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
1. 5. Filipa a Jakuba mráz – to obilí plný klas.
1. 5. Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
1. 5. Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
4. 5. Na svatého Floriána zasej fazulku.
4. 5. Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
10. 5. Svatý Izidore, jaro nastupuje, sedlák tvé pomoci potřebuje.
12. 5. Pankrác a Urban bez deště – hojnost vína.
12. 5. Pankrácova nepohoda – vinohradům výhoda.
12. 5. Na Pankráce, na Urbana (25. 5.) suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
12. 5. Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
13. 5. Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
15. 5. Svatá Žofie políčka často zalije.
16. 5. Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
25. 5. Pohoda na Urbana – pro sedláka vyhraná.
25. 5. Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
25. 5. Urban krásný, vyjasněný – hojným vínem nás odmění.
25. 5. Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
25. 5. Na Urbana den pospěš síti len.

Červen
* Červen studený – sedlák krčí rameny.
* Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
* Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
* Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
* Když o Božím Těle zmoknou na oltářích věnečky, zmoknou na lukách děvečky.
* Na Boží Tělo den jasný – celý rok šťastný.
1. 6. O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
8. 6. Pláče-li Medard i ječmen zapláče.
11. 6. Prší-li na sv. Barnabáše – padají hrozny do koše.
13. 6. Na svatého Antonína broušení kos započíná.
15. 6. Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu.
15. 6. Nesej na svatého Víta, škoda žita.
21. 6. Na svatého Aloise poseč louku, neboj se!

Květen
Jarní počasí podle stoletého kalendáře (podle Pečírkova Národního kalendáře na obyčejný rok 1889):
21. (března) studeno, větrno a sněživo, 22. déšť a sníh až do 24., kdy mrzne; na to jasno a pěkně až do 27., potom zimavo a deštivo.
Duben začíná velmi pěkně až do 9., kdy prší, mží a na to zamrzá, brzy potom proměnlivo až do konce.
Dne 2. (května) zcela pěkně a teplo až do 22., někdy hrmění a bouře, teplo a úrodno, dne 23. pošmourno a nevolno, 24., 25. a ž do 29. pošmourno a mrazivo, až do konce studeno.
V červnu z počátku jíní a sychravá povětrnost trvá až do 8., na to pěkně teplo až do 21.