Syn.: Jasione atlantica Ball, Jasione bovei Boiss. et Reut., Jasione brevisepala Rothm., Jasione coespitans Pomel, Jasione fallax Willk., Jasione megalocalyx Pomel, Jasione nuriensis Sennen, Ovilla humilis (Pers.) Bubani, Phyteuma crispum Pourr.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Rozšíření: Areál druhu se táhne od francouzské Bretaně přes Pyrenejský poloostrov až do severozápadní Afriky (od Maroka po Tunisko). Variabilní druh, v areálu se rozlišuje až 11 poddruhů lišících se výškou a oděním rostlin, tvarem listenů a listů. Naše snímky představují nominátní poddruh.
Ekologie: Roste na horských skalnatých a kamenitých svazích, pastvinách a sutích, zřídka i na pobřežních písčinách, v nadmořských výškách od 300 až do 3470 m. Kvete od dubna do září.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina, více či méně chlupatá, s tlustou dřevnatou bází a růžicí krátkých sterilních výhonků. Kvetoucí lodyhy jsou 3–15(–30) cm vysoké, přímé nebo vystoupavé. Listy jsou poněkud kožovité, přisedlé, kopinaté až podlouhle kopisťovité, (2,5–)5–11 × 1–3 mm velké, obvykle ploché, na vrcholu špičaté nebo tupé, celokrajné, nepravidelně vroubkované nebo oddáleně zubaté, někdy až s hlubokými zuby a zvlněné, okraje zesílené, často brvité. Květenství je strboul o průměru 10–25 mm, na stopce až 6,5 cm dlouhé, obvykle chlupaté, někdy lysé nebo chlupaté jen na vrcholu. Listeny pod strbouly jsou kopinaté až obvejčité, celokrajné až vroubkovaně pilovité nebo hluboce a ostře zubaté; zelené nebo purpurově naběhlé, chlupaté nebo jen pýřité na okraji. Jednotlivé květy jsou přisedlé nebo na kratičkých stopkách; kalich s čárkovitě trojúhelníkovými cípy, chlupatý nebo lysý; koruna je 4–10 mm dlouhá, sytě modrá až světle fialová, vzácně bílá, čnělka 8–11,5 mm dlouhá. Plodem je tobolka s 10–20 semeny.
Fotografováno ve dnech 12. 7. 2015 (Andorra, Pyreneje, Vall d’Incles) a 14.7.2015 (Španělsko, Pyreneje, údolí Vall de Boí).