Syn.: Jasminum collinum Salisb., nom. illeg., Jasminum frutescens Gueldenst., nom. inval., Jasminum fruticosum Willd., Jasminum heterophyllum Moench, nom. illeg., Jasminum humile Gueldenst., nom. inval., Jasminum luteum Gueldenst., Jasminum mariae Sennen et Mauricio, Jasminum syriacum Boiss. et Gaill.
Čeleď: Oleaceae Hoffmanns. et Link – olivovníkovité
Jasminum fruticans
Rozšíření: Široký areál se táhne přes téměř celé Středozemí od Portugalska a Maroka až do Řecka, Turecka a Sýrie (překvapivě však zřejmě není původní v Itálii), druh roste i na Anatolské plošině, proniká až do Gruzie a Arménie, v podhůří Kavkazu zasahuje i na území Ruské federace. Izolované lokality byly zaznamenány na Krymu.
Ekologie: Suché kamenité svahy, řídké borové nebo dubové lesy, macchie, stoupá od moře až do nadmořských výšek 1500 m. Vyhýbá se polohám se silnějšími mrazy.
Jasminum fruticans
Popis: Poloopadavý nebo stálezelený keřík vysoký 0,5–2 m, s tenkými, hranatými, tmavozelenými prutovitými větvemi. Listy jsou střídavé, většinou trojčetné, některé listy mohou být jednoduché; lístky jsou obvejčité až obkopinaté, 0,7–2(–3) cm dlouhé, na bázi dlouze klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé. Pětičetné oboupohlavné květy se vyvíjejí na krátkých postranních větvičkách v 2–5květých vrcholících; kalich je zvonkovitý, s 5 úzkými cípy; koruna je řepicovitá, žlutá, s trubkou asi 1,5 cm dlouhou, v ústí chlupatou, korunní cípy jsou ploše rozložené, mají 12–15 mm v průměru; tyčinek je 5; semeník je svrchní. Plodem je lesklá černá nebo temně červenofialová kulovitá bobule 7–9 mm v průměru.
Využití: V krajích na jih od střední Evropy je občas vysazován jako okrasný keř. Na rozdíl od jiných jasmínů však zdaleka tak intenzivně nevoní.
Jasminum fruticans
Jasminum fruticans
Jasminum fruticans
Fotografovali Vít Grulich a Mário Duchoň, dne 16. 5. 2011 (Turecko, pohoří Taurus: Akseki).