V nadmořské výšce 430–530 m, přibližně 1,5 km severovýchodně od Vsetína (mapa) se nacházejí bývalé pastviny. Jedna menší a jedna větší květnatá louka, které jsou navzájem odděleny a zároveň obklopeny lesním porostem, představují významnou část přírodní památky. Na prudkém jihozápadním svahu zde rostou společně s jalovcem vzácné druhy rostlin z čeledi vstavačovitých. To bylo také důvodem zřízení chráněného území, které bylo vyhlášeno na celkové ploše 4,9923 ha (z toho louky zabírají 1,2 ha) dne 14. 1. 1956.
Ježůvka
Součástí pestré květeny přepásaných karpatských luk je především bohatá populace vstavače osmahlého (Neotinea ustulata). Dalšími druhy ze stejné čeledi, které lze spatřit v přírodní památce Ježůvka jsou bradáček vejčitý (Listera ovata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) či vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa). V mokřadu roste kruštík bahenní (Epipactis palustris), vzácněji se zde vyskytuje také rudohlávek kukačka (Anacamptis morio) a vstavač vojenský (Orchis militaris). Z minulosti je doložen výskyt prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina).
Ježůvka
K dalším druhům patří prvosenka jarní (Primula veris), konvalinka vonná (Convallaria majalis), vítod nahořklý (Polygala amarella), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum). Mimo vrcholový mokřad, na výslunných místech rostou druhy teplomilné a suchomilné, jako například černohlávek dřípený (Prunella laciniata), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) nebo trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens).
Hojně zde roste jalovec obecný (Juniperus communis) a další keře, jako např. dřišťál obecný (Berberis vulgaris), hloh obecný (Crataegus laevigata), kalina obecná (Viburnum opulus), růže šípková (Rosa canina) a trnka (Prunus spinosa).
V minulosti byla větší část tohoto území (asi 70%) využívána jako extenzivní pastviny. V 50. letech minulého století, současně s přeměnou zemědělství, došlo k omezení pastvy a lokalita postupně zarůstala náletovými dřevinami. V současné době je lesem pokryta většina přírodní památky, převažuje habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), lípy srdčité (Tilia cordata) a smrku ztepilého (Picea abies). Na části území se vyskytuje asi 70 let stará smrková monokultura. Od roku 1989 je malá část území znovu odlesněna a udržována pravidelným kosením a odstraňováním nepůvodních náletových dřevin.
Ježůvka
Fotografováno dne 29. 5. 2012.