Ji-che-jüan (volně přeloženo jako „Zahrada pěstěného souladu“) je palácový komplex na severozápadním předměstí Pekingu. Je vystavěn na úbočí návrší Wan-šou (Hora dlouhověkosti), nad jezerem Kunming; jeho součástí je i zahrada Čching-ji-jüan (Zahrada průzračných vln). Sloužil jako sídlo císařů, kteří se sem uchylovali v době letního vedra. V roce 1998 byl celý komplex zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Ji-che-jüan
Založení paláce se datuje už ke 12. století. Od té doby byl palác neustále rozšiřován se snahou přiblížit se čínskému ideálu harmonie mezi přírodou a člověkem. Sloužil mnoha čínským dynastiím; nejvíce je spojován s dynastií Čching. Základ současné podoby získal za císaře Čchien-lunga (1736–95). Za dnešní podobu ale vděčí především císařovně Cch’-si (1835–1908), která se z konkubíny vypracovala až na samotnou vládkyni Číny a byla považována za jednu z nejmocnějších žen Číny.
Ji-che-jüan
Celý komplex se rozkládá na ploše 290 ha, z toho tři čtvrtiny zaujímají vodní plochy. Členité jezero Kunming je uměle vyhloubené; na místě několika vodních rezervoárů jej dal v roce 1750 vybudovat spolu se základem rozsáhlého parku císař Čchien-lung. Vykopaná zemina byla použita na navršení Hory dlouhověkosti. Jezero se třemi ostrůvky obklopuje park s řadou pavilónů, mostů, chrámů a jezírek vytvářejících jeden kompaktní celek.
Ji-che-jüan
Hlavní budovy areálu se nacházejí na pahorku Dlouhověkosti. Symbolem Letního paláce a dominantní budovou, která je viditelná prakticky ze všech jeho částí, je věž Pálení kadidla Buddhovi; nedaleko stojí chrám v tibetském stylu. Součástí paláce je síň Milosrdenství a dlouhého života, kde stojí trůn císařovny Cch’-si. Třípodlažní stavba s názvem Zahrada Ctnosti a harmonie sloužila jako divadlo, v němž působil operní soubor; císařovna Cch’-si mohla sledovat představení z vyvýšené galerie. Mezi další zajímavosti parku patří Palác radosti a dlouhého života (Le-šou-tchang); v severovýchodním rohu paláce je umístěna Zahrada harmonických zájmů s vodními partiemi a svěží zelení.
Ji-che-jüan
Pod vrchem při jezeru se nachází promenáda – dřevěný, 728 m dlouhý krytý koridor spojující některé palácové budovy, zdobený osmi tisíci malbami v tradičním čínském stylu, s výjevy z čínských bájí, historie i z každodenního života zemědělců i vysokých úředníků. Krytou cestu pravidelně přerušují osmiboké pavilony.
Ji-che-jüan
U severní vstupní brány je vybudována ulička Su-čou – vodní kanál lemovaný obchůdky a restauracemi inspirovaný vodními ulicemi města Su-čou ve východní Číně. V minulosti sloužila jako maketa skutečného města, kde se členové císařského dvora bavili hrou na život obyčejných lidí.
Ji-che-jüan
Jezero brázdí dračí plavidla a lodičky s turisty. Překlenuje jej 6 mostů, největší je 150 m dlouhý Mramorový most sedmnácti oblouků, který je zdoben více než 500 sloupky s hlavicemi ve tvaru lvů.
Zajímavým objektem u východního břehu jezera je bohatě zdobená a dříve přepychově vybavená Mramorová loď využívaná císařovnou Cch’-si jako zábavní pavilon. Loď není z mramoru, ale z bíle natřeného dřeva.
Ji-che-jüan
V areálu se v minulosti nacházelo mnohem více architektonických skvostů, hodně jich však bylo zničeno britskými a francouzskými vojáky během 2. opiové války. Z původního obrovského paláce císaře Čchien-lunga situovaného na sever od dnešní zástavby zůstaly pouze trosky, ze kterých je možné dodnes tušit jeho nádheru. Cch’-si nechala Letní palác po roce 1860 opět vystavět a znovu potom po roce 1902, kdy byl vypleněn během Boxerského povstání. Na rekonstrukce použila i peníze určené pro modernizaci čínského válečného loďstva. Jediná loď, která byla z těchto peněz postavena, je již zmíněná Mramorová loď.
Ji-che-jüan
Na počátku 20. století pak proběhla velká rekonstrukce celého areálu a od roku 1924 je park otevřen veřejnosti. Slouží jako populární turistická destinace a rekreační park. V prosinci 1998 byl komplex Letního paláce připojen na seznam světového dědictví UNESCO jako harmonický celek s mimořádnou estetickou hodnotou, mistrovské dílo čínského krajinného zahradního designu.
Ji-che-jüan
Fotografováno dne 20. 4. 2016.