Jordánsko, Wadi Rum – chráněná oblast

Dramatická, oranžově a rudě zbarvená krajina Wadi Rum bývá označována za nejkrásnější poušť na Zemi. Hory, široká údolí s písečnými dunami a prameny tvoří jedinečný ekologický systém. V roce 1998 byla vyhlášena chráněnou oblastí k zachování výjimečné krajiny, zdejší flóry, fauny a archeologických nalezišť. Dnes je ve Wadi Rum množství turistických a horolezeckých tras.

Wadi Rum leží na jihu Jordánska, asi 60 km od Aquaby v poušti Hisma. Plošiny Wadi Rum jsou v nadmořské výšce kolem 800 m, nejvyšší vrchol Jabal Rum měří 1754 m. Na podloží starých prekambrijských granitových hornin jsou vrstvy prvohorních pískovců, nejspodnější je z kambria, mladší z ordoviku. Eroze vymodelovala z pískovců charakteristické bloky hor. Mezi skalnatými bloky jsou plochy pokryté pískem, místy s dunami. V oblasti je i několik kamenných mostů. Plocha chráněné oblasti je 560 km², zahrnuje 4 hlavní široká údolí severojižně orientovaná a otevřenou písčitou plochu s menšími skalnatými bloky v jihozápadní části, na východě se sítí menších údolí. Zemina je většinou naplavená, písčitá a štěrkovitá. Kambrijský pískovec je žlutohnědý, hrubý, oblázkový. Mladší pískovec je hnědý, červenohnědý až fialový, barevně pásovaný, sekundárně zbarvený prosakováním vody s rozpuštěnými solemi železa a manganu.

Klima je suché, pouštního charakteru, s velkými rozdíly denních a nočních teplot, v létě 15–45 °C, v zimě 15–31 °C, v noci k 5 °C. Roční srážkový úhrn činí 50–100 mm, srážky jsou soustředěné do zimních měsíců.
Povrchová voda ve Wadi Rum není, ale v místech styku neprostupných granitů a porézního pískovce je řada pramenů. Díky jejich přítomnosti byla tato oblast od pravěku obývána lidmi – zmínky o ní jsou i v Bibli a Koránu, poblíž procházela významná obchodní stezka, jsou zde trosky nabatejského chrámu.

Jako útočiště si Wadi Rum vybral i britský plukovník Thomas Edward Lawrence, jenž ovlivnil historii formování Sýrie a Jordánska. Jeho poněkud idealizovaný příběh je známý z filmu Lawrence of Arabia, byl natočen také v autentickém prostředí Wadi Rum. Jeho kniha Sedm pilířů moudrosti je pojmenovaná podle jedné ze zdejších zvláštně formovaných skal.

V chráněné oblasti Wadi Rum byl proveden v lednu až dubnu 1999 floristický průzkum a výsledky byly vydány prostřednictvím Royal Society for the Conservation of Nature a Hashemite Kingdom of Jordan. Jordánské zdroje uvádějí, že v této době zde bylo nalezeno 158 druhů rostlin.
Wadi Rum patří k Severoafricko-asijské biogeografické oblasti a objevují se zde tři pro tuto oblast charakteristické typy biotopů: písčité duny, kamenitá poušť označovaná jako hammada a křovinatá vegetace skal.
Písečné duny nezřídka pokrývají křoviny, které fixují písečné duny. Dominantními druhy jsou Haloxylon persicum, Retama raetam, Calligonum comosum, Neurada procumbens a Hammada scoparia.

Na skalnatých stanovištích najdeme druhy jako Acacia raddiana, Anabasis articulata, Caralluma spp., Fagonia spp., Gymnocarpos decandrum a Helianthemum lippii.
Kamenitá poušť hammada se vyskytuje na 70 % jordánského území, ve Wadi Rum však není dominantní. Hlavními druhy zde jsou Anabasis articulata, Retama raetam, Tamarix spp., Achillea fragrantissima, Artemisia herba-alba a Zilla spinosa.

Endemické druhy oblasti Mrtvého moře zastoupené v této oblasti:
Colchicum tunicatum Feinbrun
Iphiona maris-mortui Feinbrun
Onopordum jordanicolum Eig.
Onopordum transjordanicum Eig.
Satureja thymbrifolia Hedge et Feinbrun

Seznam vybraných rostlin této oblasti:
Acanthaceae: Blepharis ciliaris
Adiantaceae: Adiantum capillus-veneris
Aizoaceae: Aizoon canariense
Amaranthaceae: Amaranthus blitoides
Amaryllidaceae: Pancratium sickenbergeri
Anacardiaceae: Pistacia atlantica, Pistacia khinjuk
Apiaceae: Daucus sp., Ferula communis
Arecaceae: Phoenix dactylifera
Asclepiadacae: Caralluma aaronis, Gomphocarpus sinaicus, Periploca aphylla
Aspleniaceae: Ceterach officinarum
Asteraceae: Anvillea garcinii, Artemisia herba-alba, Artemisia judaica, Asteriscus graveolens, Asteriscus pygmaeus, Carduus australis, Crepis sancta, Echinops polyceras, Filago desertorum, Inula viscosa, Iphiona maris-mortui, Iphiona scabra, Launaea capitata, Launaea spinosa, Leysera leyseroides, Notobasis syriaca, Onopordum ambiguum, Onopordum jordanicolum, Onopordum transjordanicum, Picnomon acarna, Pulicaria sp., Senecio glaucus, Varthemia iphionoides, Conyza triloba
Boraginaceae: Heliotropium arbainense, Podonosma orientalis
Brassicaceae: Farsetia aegyptiaca, Zilla spinosa, Diplotaxis harra, Morettia canescens
Capparaceae: Capparis cartilaginea, Capparis spinosa
Caryophyllaceae: Gypsophila arabica, Silene sp., Spergula fallax, Spergularia diandra, Gymnocarpos decandrum
Cistaceae: Helianthemum lippii
Crassulaceae: Umbilicus intermedius
Cucurbitaceae: Bryonia syriaca, Citrullus colocynthis, Cucumis prophetarum
Cupressaceae: Juniperus phoenica
Cuscutaceae: Cuscuta sp.
Cynomoriaceae: Cynomorium coccineum
Cyperaceae: Carex pachystylis, Schoenus nigricans
Dipsacaceae: Pterocephalus pulverulentus
Ephedraceae: Ephedra alte
Euphorbiaceae: Euphorbia sp.
Fabaceae: Acacia raddiana, Astragulus spinosus, Colutea istria, Ononis natrix, Psoralia sp., Retama raetam, Stachys aegyptiaca
Geraniaceae: Erodium glaucophyllum
Globulariaceae: Globularia arabica
Chenopodiaceae: Anabasis articulata, Anabasis setifera, Anabasis syriaca, Atriplex stylosa, Halogeton alopecuroides, Haloxylon persicum, Hammada negevensis, Hammada salicornica, Hammada scoparia, Noaea mucronata, Salsola tetrandra, Salsola vermiculata
Lamiaceae: Ajuga chia, Ballota sexatilis, Ballota undulata, Lavandula pubescens, Mentha longifolia, Micromeria sinaica, Nepeta sp., Origanum syriacum, Otostegia fruticosa, Salvia lanigera, Satureja thymbrifolia, Stachys aegyptiaca, Teucrium leucocladum, Teucrium polium
Liliaceae: Androcymbium palaestinum, Asparagus aphyllus, Asparagus stipularis, Asphodelus tenuifolius, Asphodelus viscidulus, Bellevalia desertorum, Colchicum tunicatum, Dipcadi erythraeum, Gagea reticulata, Muscari sp., Urginea maritima
Malvaceae: Althaea ludwigii, Malva parviflora
Moraceae: Ficus pseudo-cycomorus
Neuradaceae: Neurada procumbens
Oleaceae: Olea europaea
Orobanchaceae: Cistanche tubulosa
Plantaginaceae: Plantago coronopus
Poaceae: Arundo donax, Cynodon dactylon, Hyparrhenia hirta, Lopochloa pumila, Pennisetum asperifolium, Pennisetum divisum, Phragmites australis, Piptatherum miliaceum, Saccharum spontaneum, Stipa capensis, Stipagrostis sp.
Polygonaceae: Calligonum comosum, Emex spinosa
Resedaceae: Caylusea hexagyna, Ochradenus baccatus, Reseda lutea
Rhamnaceae: Rhamnus dispermus
Rubiaceae: Galium canum, Valantia sp.
Scrophulariaceae: Cheilanthes fragrans, Kickxia acerbiana, Scrophularia xylorrhiza, Verbascum fruticulosum
Solanaceae: Hyoscyamus aureus, Lycium shawii, Solanum sinaicum, Withania somnifera
Tamaricaceae: Reaumuria hirtella, Tamarix aphylla
Urticaceae: Forsskaolea tenacissima, Parietaria diffusa, Parietaria judaica, Urtica pilulifera
Zygophyllaceae: Fagonia arabica, Fagonia glutinosa, Peganum harmala.

Fotografovaly Olga a Věra Svobodovy v květnu 2009.