Syn.: Sempervivum globiferum L., Jovibarba sobolifera (Sims) Opiz, Sempervivum soboliferum Sims, Diopogon hirtus subsp. borealis H. Huber in Hegi, Diopogon globifer (L.) Leute
Česká jména: netřesk poběhatý (Opiz 1852), netřesk pupenatý (Sloboda 1852), netřesk skalní (Čelakovský 1879, Polívka 1912), netřesk výběžkatý (Dostál 1950), nechrastec výběžkatý (Dostál 1989), netřeskovec výběžkatý, netřesk výběžkatý (Hejný 1992), netřesk výběžkatý, netřeskovec (Kubát 2002)
Slovenská jména: netřesk pyrákovitý (Reuss 1853), netresk skalný (Novacký 1936), skalnica výhonkatá (Dostál 1950), skalničník guľkovitý (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Crassulaceae J. St.-Hil. – tlusticovité
Jovibarba globifera
Rozšíření: Střední a východní Evropa, u nás se vyskytuje především v teplejších oblastech, jinde ojediněle, mnohde nepůvodní. Rozeznávají se dva u nás se vyskytující poddruhy – nominátní poddruh se svrchní stranou kališních lístků lysou (roste zpravidla na nevápencovém podkladu) a subsp. hirta, jehož svrchní strana kališních lístků je brvitá (ten se objevuje na vápenci, pravděpodobně jen v Pavlovských vrších na jižní Moravě – rostliny na našich snímcích). Variabilita druhu je poměrně značná.
Ekologie: Roste ve skalních štěrbinách a na skalnatých stráních, v pásmu pahorkatin.
Popis: Vytrvalá bylina, sterilní rostliny vytvářejí kompaktní, kulovité růžice, až 3,5 cm v průměru, květonosné lodyhy jsou 15–30 cm vysoké, květy 6četné, korunní lístky na okraji třásnité, žlutobílé. V paždí vnějších listů vyrůstají krátké výběžky, na jejichž koncích se objevují dceřiné růžice. Rostlina je monokarpická (po odkvětu odumírá). Plody jsou měchýřky.
Ohrožení a ochrana: Nominátní poddruh je řazen k ohroženým druhům naší květeny (C3), poddruh J. globifera subsp. hirta je považován za silně ohrožený (C2r).
Využití: Často bývá pěstován v zahradách, je s oblibou vysazován hlavně na skalkách.
Jovibarba globiferaJovibarba globifera
Jovibarba globifera
Fotografováno dne 11. 7. 2004 (Mikulov).