Na pomezí Slovinska a Itálie najdeme výrazný vápencový masiv Julských Alp. V tomto pohoří se obvykle rozlišují Západní Julské Alpy, které leží v Itálii (Alpi Giulie) a slovinské Východní Julské Alpy s nejvyšším vrcholem celých Julských Alp Triglavem (2 864 m n. m.).
Julské Alpy
Vypravili jsme se do slovinské oblasti Julských Alp, naše cesta vedla do Triglavského národního parku (Triglavski narodni park). Jeho rozloha je úctyhodná – rozkládá se na ploše skoro 84 tisíc hektarů. Ochrana tohoto území sahá až k roku 1924, byť tehdy bylo chráněno území mnohem menší. K výraznému zvětšení rozlohy parku došlo v roce 1961, poslední rozšíření se uskutečnilo v roce 1989.
Julské Alpy
Mohutný masiv Triglavu je pro jihoslovanské národy – nejen pro Slovince – významným symbolem. Od 19. století se traduje, že každý správný jižní Slovan musí alespoň jednou za život zdolat tento vrchol. I když k jižním Slovanům nepatříme, cestu na Triglav – do sídla staroslovanských bohů – jsme si neodpustili ani my.
Julské Alpy
Cestou od rakouských hranic zastavujeme ve známém lázeňském středisku Bled. Právě v Bledu sídlí i správa národního parku. Přes zdejší jezero se nabízí krásný pohled na kulisu vápencových skal Julských Alp v povzdálí, na ostrůvku uprostřed jezera se zvedá malý kostelík Nanebevzetí Panny Marie z roku 1698 a na skále nad jezerem mohutný středověký Bledský hrad.
Julské Alpy
Bledské jezero má na délku 2120 m, na šířku 1380 m, jeho maximální hloubka dosahuje necelých 31 m. Pokud bychom chtěli navštívit největší slovinské jezero, museli bychom cestovat o kousek dále do hor až k jezeru Bohinjskému – to je největším slovinským stálým jezerem. Je tektonicko-ledovcového původu, je asi 4100 m dlouhé a 1200 m široké, jeho největší hloubka je 45 m.
Julské Alpy
Pak už nás cesta vede do oblasti Soča a Trenta, tedy do vesnic ležících na západním úpatí Triglavu. Je hodno pozornosti, že u obce Trenta se nachází nevelká, ale dosti zajímavá botanická zahrada Alpinum Juliana. V zahradě jsou soustředěny výhradně slovinské druhy rostlin, najdeme mezi nimi i mnohé druhy v přírodě vzácné. Návštěvu této botanické zahrady doporučujeme všem návštěvníkům Julských Alp, my sami jsme tady byli až v září, zahrada však i v této poměrně pozdní době nabízela mnoho zajímavého.
Julské Alpy
Květena Julských Alp je velmi pestrá. Vápencové podloží a výrazné výškové rozpětí se projevují na rozmanitosti místních přírodních stanovišť veskrze pozitivně. Zhruba dvě třetiny parku pokrývají lesy, ve spodní části horského stupně parku se nejčastěji setkáme s bučinami, na jižních svazích s habry, habrovci a jasany, výše se objevují lesy smrkové, kosodřevina, v nejvyšších partiích hor (nad 1800 m n. m.) najdeme rozsáhlá území vegetace alpínských trávníků, drolin a skal. Na severním svahu Triglavu se zachoval i ledovec. Ke zdejším endemitům patří například Campanula zoysii, Crepis terglouensis, Papaver ernesti-mayeri, Primula carniolica nebo Sempervivum juvanii.
Julské Alpy
Následující seznam rostlin Julských Alp obsahuje jen výběr z druhů, které jsou obsaženy v Herbáři webu BOTANY.cz. Tučně jsou označeny zdejší subendemity a endemity:

Adenophora liliifolia – zvonovec liliolistý
Androsace hausmannii – pochybek
Anemone narcissiflora – sasanka narcisokvětá
Aquilegia einseleana – orlíček
Armeria alpina – trávnička alpská
Arnica montana – prha arnika
Bartsia alpina – lepnice alpská
Botrychium lunaria – vratička měsíční
Buphthalmum salicifolium – volovec vrbolistý
Campanula barbata – zvonek vousatý
Campanula cespitosa – zvonek trsnatý
Campanula cochleariifolia – zvonek lžičníkolistý
Campanula zoysii – zvonek
Ceterach officinarum – kyvor lékařský
Cirsium spinosissimum – pcháč
Clematis alpina – plamének alpský
Cyclamen purpurascens – brambořík nachový
Cypripedium calceolus – střevíčník pantoflíček
Daphne striata – lýkovec žíhaný
Dianthus sternbergii – hvozdík
Dryas octopetala – dryádka osmiplátečná
Eritrichium nanum – pomněnečka nízká
Eryngium alpinum – máčka alpská
Gentiana acaulis – hořec bezlodyžný
Gentiana lutea – hořec žlutý
Gentiana pannonica – hořec šumavský
Gentiana terglouensis – hořec triglavský
Gentianopsis ciliata – hořec brvitý
Geum reptans – kuklík plazivý
Leontopodium alpinum – protěž alpská
Linaria alpina – lnice alpská
Loiseleuria procumbens – skalenka poléhavá
Myosotis alpestris – pomněnka vysokohorská
Nigritella rhellicani – temnohlávek
Ostrya carpinifolia – habrovec habrolistý
Paederota bonarota
Papaver ernesti-mayeri – mák
Parnassia palustris – tolije bahenní
Petrocallis pyrenaica – krasoskalník pyrenejský
Physoplexis comosa – zvonečník chocholatý
Picea abies – smrk ztepilý
Pinus mugo – kleč
Potentilla caulescens – mochna
Potentilla nitida – mochna triglavská
Primula auricula – prvosenka lysá
Primula halleri – prvosenka Hallerova
Primula minima – prvosenka nejmenší
Pulsatilla alpina – koniklec alpinský
Rhododendron ferrugineum – pěnišník rezavý
Saponaria ocymoides – mydlice bazalkovitá
Saxifraga aizoides – lomikámen vždyzelený
Saxifraga caesia – lomikámen sivý
Saxifraga crustata – lomikámen korovitý
Saxifraga paniculata – lomikámen vždyživý
Saxifraga squarrosa – lomikámen kostrbatý
Scopolia carniolica – pablen kraňský
Silene acaulis – silenka bezlodyžná
Soldanella minima – dřípatka
Taraxacum sect. Alpina – pampelišky
Thlaspi rotundifolium – penízek
Trifolium pallescens – jetel
Valeriana supina – kozlík rozkladitý
Viola biflora – violka dvoukvětá
Julské Alpy
Fotografováno v září 2005.