JUNCUS ACUTUS L. subsp. ACUTUS – sítina / sitina

Syn.: Juncus karelinii Steud., Juncus multibracteatus Tineo, Juncus spinosus Forssk., Juncus variegatus Caruel
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité

Juncus acutus

Rozšíření: Roste na pobřeží západní Evropy od Velké Británie a Irska po Portugalsko, v celém Středozemí, na jižním pobřeží Černého moře, v Íránu na pobřeží Kaspického moře, ale také v Iráku a Kuvajtu. Druhotně se vyskytuje v Austrálii a na Novém Zélandě.

Ekologie: Stanovištěm jsou vlhká písčitá místa na mořském pobřeží; ve vnitrozemí na slaniskách roste zcela výjimečně.

Juncus acutus

Popis: Vytrvalá trsnatá bylina vysoká 50–150 cm. Listy jsou oblé, (10–)30–80(–120) cm dlouhé, pichlavě špičaté. Květenství je obvykle hustý, téměř kulovitý kružel 5–15 cm dlouhý a 3–7 cm široký; okvětní lístky jsou (2,8–)3,5–4(–4,5) mm dlouhé, s širokým blanitým lemem, tupé, s hrotem až 0,3 mm dlouhým; prašníky jsou 1,5–1,8(–2) mm dlouhé; čnělka je 0,5–0,8 mm dlouhá. Tobolky jsou kulovité až vejcovité, 4–6 mm dlouhé, na vrcholu kuželovité, slámově až tmavě hnědé, hrot je velmi krátký; semena jsou 0,8–1,1 mm dlouhá.

Poznámka: V Americe, na ostrovech v Atlantiku a v jižní Africe se vyskytuje poddruh Juncus acutus subsp. leopoldii. Rozlišovacím znakem nominátního poddruhu je obvykle kompaktní květenství a tobolky, které jsou často světlejší a obvykle kuželovitě zakončené. Přechodné typy mezi oběma poddruhy byly zaznamenány v Libyi a Egyptě.

Juncus acutus
Juncus acutus

Fotografováno dne 16. 5. 2016 (Albánie, Velipojë).