Syn.: Juncus communis ß effusus (L.) E. Mey., nom. illeg.
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
Juncus effusus

Juncus effusus

Rozšíření: Druh se širokým rozšířením v téměř celé Evropě, na Azorských ostrovech, dále roste ostrůvkovitě v Malé Asii, Zakavkazí, severním Íránu, izolovaně na Sibiři a v Africe. V nominátní varietě i varietách odlišných se vyskytuje v Americe (Severní Amerika, na jihu od jižní Brazílie až do Patagonie), jihovýchodní Asii, Austrálii, na Novém Zélandu, na Sundských ostrovech a Filipínách. U nás a na Slovensku roste hojně po celém území.
Ekologie: Roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září.
Popis: Vytrvalá, hustě trsnatá, jasně zelená bylina, vysoká 30–150 cm, s krátkým oddenkem. Lodyha je přímá, bezlistá, s bezčepelnými pochvami na bázi, hladká, jemně rýhovaná, nepřehrádkovaná. Přízemní listy jsou podobné lodyhám. Květenstvím jsou mnohokvěté kružele, většinou volně rozložené, vzácně klubkovitě stažené. Listen je úzce pochvatý, pokračuje ve směru lodyhy, a je mnohem delší než zdánlivě postranní květenství. Okvětí je hnědé, plátků je šest, jsou stejnotvaré, vejčitě špičaté, delší než vejcovité tobolky. Semena jsou drobná, vejčitá.
Poznámka: V zahradnictví se můžeme setkat s formou zvanou „Spiralis“, která má nepravidelně spirálovitě stočené listy. Rostliny vyžadují silně vlhkou půdu, snesou i mělké zaplavení. Vzhledem k nápadnému vzhledu jsou vhodné jako solitéry pro pozorování z blízka, např. na břehu zahradního jezírka. Lze je také pěstovat v hrncích, kde zvláště dobře vyniknou bizarně pokroucené listy.
Juncus effususJuncus effusus
Juncus effusus
Fotografováno dne 16. 9. 2007 (PP Královská Obora).