Syn.: Juncus trichodes Steud., Juncus transsilvanicus Schur
Česká jména: sítina nitkovitá (Presl 1819, Opiz 1852, Dostál 1950), sítina niťovitá (Kubát 2002)
Slovenská jména: sitina nitkovitá (Dostál 1950), sitina niťolistá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
Juncus filiformis
Rozšíření: Roste v Evropě, souvisle ve střední, severní a severovýchodní, až za polárním kruhem, dále se vyskytuje na Kavkaze, na Islandu, v Grónsku, v Severní Americe, je uváděn i ve středním Chile. Na východě se areál rozprostírá přes Sibiř, Poamuří až na Kamčatku a sever Japonska. U nás je uváděn jeho výskyt jako roztroušený.
Ekologie: Roste na zamokřených loukách, na vlhkých písčitých stanovištích, na vlhkých ladech, na rašelinných loukách; od pahorkatin do hor. Kvete od června do srpna.
Juncus filiformis
Popis: Vytrvalá, řídce trsnatá bylina vysoká 15–50 cm, s plazivým oddenkem. Lodyhy jsou přímé, tenké, široké do 1 mm. Přízemní listy jsou podobné lodyhám. Květenstvím je hustý, ale chudokvětý kružel, složený z 5–10 květů, který je zdánlivě postranní. Listen pokračuje přímo ve směru lodyhy a je stejně dlouhý nebo i delší než lodyha. Okvětních plátků je šest, vnější jsou jemně zašpičatělé, vnitřní jen špičaté. Plodem je vejcovitá tobolka. Semena jsou drobná, s velmi malým masíčkem.
Ohrožení a ochrana: Na Slovensku je tento druh sítiny z hlediska ohrožení řazen k méně dotčeným druhům (LC).
Juncus filiformis
Juncus filiformis
Juncus filiformis
Fotografováno dne 16. 6. 2011 (rašeliniště Nadlesí).