Syn.: Juncus duranii Ewan, Juncus ensifolius var. minor E. Mey., Juncus slwookoorum S. B. Young
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
Juncus mertensianus
Rozšíření: Roste v Severní Americe od Aljašky po Kalifornii a Nové Mexiko, na východ zasahuje do Saskatchewanu, Wyomingu, Colorada a Jižní Dakoty.
Ekologie: Stanovištěm jsou vlhké horské louky kolem jezer a potůčků, místy roste i na světlinách jehličnatých lesů, v nadmořských výškách (400–)1900–3300 m.
Juncus mertensianus
Popis: Trávovitá vytrvalá trsnatá nebo krátce výběžkatá bylina vysoká 5–40 cm; hladké, oblé, poněkud zploštělé lodyhy mají 1–3 mm v průměru. Listy jsou převážně jen přízemní, sítinovité, 3–15 cm dlouhé a 3–6 mm v průměru, sytě zelené. Květenství je jeden, řidčeji 2 kulovité strbouly 0,5–1,5 cm v průměru, tvořené 12–60 květy a podepřené přímým listenem; okvětní lísty jsou 2,3–4,9 mm dlouhé, tmavě purpurově hnědé až černé, lesklé, vnější poněkud delší než vnitřní; tyčinek je 6; gyneceum tvoří 3 srostlé plodolisty se svrchním semeníkem a dlouhými načervenalými bliznami. Tobolka je obvejcovitá, 1,9–3,5 mm dlouhá, často ukrytá v zaschlém okvětí, kaštanově hnědá, na vrcholu tupá.
Juncus mertensianus
Juncus mertensianus
Juncus mertensianus
Fotografovali Alena Vydrová, dne 29. 7. 2007 (Kanada, Alberta, Waterton Lakes NP, Upper Rowe Lake), a Karel Bergmann, v srpnu 2010 (Kanada, Alberta, Sheep River).