Syn.: Juncus arabicus (Asch. et Buchenau) Adamson, Juncus maritimus var. arabicus Asch. et Buchenau, Juncus maritimus var. biancae Lojac., Juncus maritimus var. rigidus (Desf.) Rouy, Juncus maritimus subsp. rigidus (Desf.) Nyman, Juncus maritimus f. rigidus (Desf.) Maire et Weiller, Juncus nevskii V. I. Krecz. et Gontsch., Juncus procerus Bianca, nom. illeg.
Čeleď: Junceae Juss. – sítinovité
Juncus rigidus
Rozšíření: Areál se rozkládá ve Starém světě, převážně v pouštních a polopouštních oblastech. Široce je rozšířen v Africe v oblasti Sahary a Sahelu od Senegalu až po Súdán, dále v oblasti Afrického rohu, ale i na jih od rovníku od Konga až po Jihoafrickou republiku. Asijská část areálu zahrnuje území od Sinajského poloostrova přes celou Arábii až po jižní Pákistán, na severovýchod nejdále zasahuje do Turkmenistánu a Tádžikistánu. V Evropě byl kdysi zjištěn na Sicílii.
Ekologie: Provází břehy tůní v písčitých a štěrkovitých vádí v pouštních a polopouštních oblastech i laguny na pobřeží, dosti dobře snáší zasolení. Vystupuje až do nadmořské výšky okolo 2000 m.
Juncus rigidus
Popis: Statná vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, často tvoří husté trsovité porosty; lodyhy jsou oblé, hladké, dorůstají výšky (0,5–)0,75–1,5 m a průměru 2–5 mm. Listy vyrůstají pouze na bázi lodyh, jsou přímé, oblé, 25–110 cm dlouhé, na konci poněkud pichlavé, Květenství je kružel podepřený pichlavým listenem; květy jsou zpravidla sdruženy 2–3, 0,8–1,2 cm dlouhé; květy jsou oboupohlavné; okvětí je 3,5–5 mm dlouhé, zelenavé, vnější jsou vejčité, tupé nebo špičaté, někdy hrotité, vnitřní podlouhlé, tupé; tyčinek je 6; čnělka je 0,7–1,2 mm dlouhá. Tobolky jsou úzce elipsoidní, 3,5–5 mm dlouhé, zašpičatělé, o málo delší než okvětí; semena jsou početná.
Juncus rigidus
Juncus rigidusJuncus rigidus
Juncus rigidus
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 25. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Wádí Ash Shuwaimiyah).