Syn.: Juniperus aegaea Griseb., Juniperus foetida var. excelsa (M. Bieb.) Spach, Juniperus isophyllos K. Koch, Juniperus lasdeliana Lawson ex Gordon, Juniperus lycia Pall., nom. illeg., Juniperus olivieri Carrière, Juniperus perkinsii Gordon, Juniperus religiosa Endl., Juniperus sabina Gueldenst., Juniperus sabina var. excelsa (M. Bieb.) Georgi, Juniperus sabina var. taurica Pall., Juniperus sabinnna var. excelsa (M. Bieb.) Georgi, Juniperus stricta Gordon, Juniperus taurica (Pall.) Lipsky, nom. illeg., Juniperus venusta Gordon, Sabina excelsa (M. Bieb.) Antoine, Sabina isophyllos (K. Koch) Antoine, Sabina olivieri (Carrière) Antoine, Sabina religiosa Antoine
Česká jména: jalovec ztepilý (Klika et al. 1953)
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Juniperus excelsa
Rozšíření: Roste v jihovýchodní Evropě a v přilehlé části Asie. Nejdále na západ roste na Balkáně v Albánii, Makedonii, jižním Bulharsku a severním Řecku, izolovaně také na Krymu a Kypru. V Asii se souvislý areál rozkládá od Turecka, Sýrie a Libanonu přes Kavkaz do Zakavkazí.
Ekologie: Roste v rozvolněných lesích a křovinách na kamenitých horských svazích, často na vápencích, především v oblastech s ročním úhrnem srážek vyšším než 500 mm, ale snáší letní horka a sucha. V některých pohořích (např. v Turecku) tvoří horní hranici lesa. Vyhýbá se mediteránní macchii. Lokality leží v nadmořských výškách (100–)500–2300(–3800) m.
Juniperus excelsa
Popis: Většinou strom, méně často rozkladitý keř, dorůstá výšky 25–30 m; koruna dobře vyvinutých jedinců bývá široce kuželovitá, větve starých jedinců jsou často převislé, poblíž horní hranice lesa mívá spíše nepravidelný keřový vzrůst; borka je v mládí hladká, později papírovitá, červenohnědá, na starých stromech podélně rozbrázděná. Mladé listy jsou v trojčetných přeslenech, jehlicovité, 0,8–1 cm dlouhé, v dospělosti šupinovité, přitisklé, střechovité, ale často špičkou odstálé, obkopinaté až kosníkovité, 0,6–1,1(–3,5) mm dlouhé a 0,4–0,8 mm široké, průduchy bývají ve 2 nezřetelných řadách. Samčí šištice jsou jednotlivé, nejčastěji na koncích větviček, 3–4 mm dlouhé, zelenavé, složené z 8–10 šupin. Samičí šištice jsou jednotlivé, úžlabní, přisedlé, ve zralosti asi 1 cm v průměru, tmavě hnědopurpurové až skoro černé, často ojíněné, tvořené 4(–6) šupinami. Semen je v jalovčince (2–)3–6(–8), jsou zploštěle obvejcovitá, hranatá, 4–6 mm dlouhá žlutohnědá.
Ohrožení a ochrana: Chráněným druhem je v Srbsku a Rusku.
Poznámka: Donedávna se v rámci druhu rozlišovaly dva poddruhy; nejnovější literatura tyto taxony uznává na úrovni druhů a východní typ klasifikuje jako Juniperus polycarpos. V Zakavkazí se oba taxony prolínají.
Juniperus excelsaJuniperus excelsa
Juniperus excelsa
Juniperus excelsa
Juniperus excelsa
Fotografováno dne 16. 5. 2011 (Turecko, pohoří Taurus, Akseki).