Syn.: Juniperus phoenicea Pall. (non L.), Juniperus sabinoides Grisebach, Juniperus foetida var. squarrulosa Spach, Sabina foetidissima (Willd.) Ant., Juniperus foetidissima var. pindicola Formanek, Juniperus foetidissima var. squarrosa Medw.
Česká jména: jalovec páchnoucí (Klika et al. 1953)
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Juniperus foetidissima
Rozšíření: Areál sahá od jihovýchodní Evropy do jihozápadní Asie, od jižní Albánie, severního Řecka (na jih po Peloponés). Na pobřeží Černého moře u Novorossijska a na Krymu jsou izolované populace. Dále roste na Kypru a v Libanonu, v asijské části Turecka (ve vnitrozemí zřídka nebo chybí), v Sýrii, na jihovýchodním Kavkaze, na pobřeží Kaspického moře v Ázerbájdžánu. Podle některých zdrojů zasahuje do severního Íránu a do jihozápadního Turkmenistánu.
Ekologie: Obvykle roste spolu s Juniperus excelsa. Objevuje se v různých nadmořských výškách – téměř u hladiny moře u Novorossijska, v Anatolii do 2000 m n. m., na Kavkaze v 1600 m n. m., na Kypru se omezuje na pohoří Troodos v nadmořské výšce od 1500 do 1950 m. Dolní hranice rozšíření může být ovlivněna pastvou. Využívá suché skalnaté svahy a mělkou štěrkovitou půdu, roční srážky na lokalitách se liší, kolísají mezi 400 a 1000 mm. Má být pravděpodobně poněkud tolerantnější k suchu a teplu než J. excelsa. V Turecku roste spolu s Abies cilicica, Cedrus libani, Cupressus sempervirens, Pinus nigra, Juniperus excelsa, Juniperus drupacea, Juniperus oxycedrus, Quercus coccifera.
Juniperus foetidissima
Popis: Středně velký strom, keř (i plazivý) dosahuje maximálně 6–15(–20) m výšky, obvykle má průběžný, nevětvený kmen. Mladé stromy mají jehlancovitou korunu, starší stromy mají koruny nepravidelné, široké. Borka mladých stromů je hladká, později vláknitá, odlupující se v pruzích. Větévky jsou zřetelně čtyřhranné, 1,2–2 mm tlusté, nejdříve zelené, později červenohnědé a drsné díky nazpět obráceným šupinovitým listům. Juvenilní listy jsou jehlicovité, 5–8 mm dlouhé, 1,5–2 mm široké, špičaté. Listy dospělých rostlin jsou křižmostojné, šupinovité, kosočtverečné, 2–3(–5) mm dlouhé, zelené až žlutozelené, po rozemnutí intenzivně páchnou. Samčí šištice jsou vejčitě kulovité, 2–3,5 mm dlouhé, na vrcholcích větévek, s plochými tyčinkami (8–12), kvetou časně zjara. Samičí šištice jsou přisedlé nebo krátce stopkaté, kulovité, 2–3 mm v průměru, zpočátku modravě zelené. Zralé zdužnatělé šištice jsou kulovité, 7–13 mm v průměru, tmavomodré až černé, ojíněné. Plodních šupin je 4–6, jsou křižmostojně a nestejně velké, zcela srostlé. Šištice obsahují 1–2, vzácně 3 vejčitě kulovitá až polokulovitá, světle hnědá semena, která zrají 18 měsíců.
Záměny: Od J. excelsa se liší tlustšími čtyřhrannými větvičkami, které jsou 1,2–2 mm v průměru (J. excelsa 0,7–1,3 mm), zelenějšími (ne šedozelenými) listy. Rozdrcené listy silně páchnou. Jalovčinky jsou téměř černé.
Juniperus foetidissima
Juniperus foetidissima
Juniperus foetidissima
Fotografoval Ladislav Hoskovec, dne 28. 3. 2010 (Kypr, pohoří Troodos, hora Olympos).