Syn.: Juniperus glauca Salisb., nom. illeg., Juniperus heterocarpa Timb.-Lagr. ex Nyman, Juniperus heterocarpa Timb.-Lagr. ex Loret et Barrandon, Juniperus oxycedrina St.-Lag., Juniperus rufescens Link, nom. illeg., Juniperus souliei Sennen, Juniperus tenella Antoine, Juniperus wittmanniana Fisch. ex Lindl., nom. inval., Oxycedrus echinoformis Carrière, Oxycedrus ericoides Pandiani, Oxycedrus withmanniana Carrière
Česká jména: jalovec červenoplodý (Klika et al. 1953)
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Juniperus oxycedrus
Rozšíření: Roste ve Středozemí od Portugalska a Maroka až po Turecko, Sýrii, Libanon a Izrael. Roste také mimo Středozemí na Balkánském poloostrově, ale i na Krymu.
Ekologie: Suchá stanoviště od pobřeží až do nadmořských výšek přes 1600 m.
Juniperus oxycedrus
Popis: Dvoudomý, zpravidla vzpřímený keř nebo stromek vysoký až 14 m. Listy tvoří trojčetné přesleny, jsou jehlicovité, kopinaté, 0,6–2,5 cm dlouhé a do 2 mm široké, na vrcholu špičaté až osinkaté, s 2 zřetelnými bílými stomatálními pruhy. Samčí šištice jsou 2–3 mm dlouhé, žluté. Samičí šištice se skládají z 3–6 zdužnatělých šupin, které srůstem vytvářejí zdánlivou bobuli (jalovčinku neboli galbulus). Zralý galbulus je téměř kulovitý, dorůstá 7–11 mm v průměru, tmavočervený až purpurový nebo sytě hnědý, svraskalý, neojíněný; semena jsou 3.
Využití: Z dřeva lze destilovat olej, který má využití v kosmetice, v minulosti se užíval i podobně jako kadidlo.
Juniperus oxycedrus
Juniperus oxycedrus
Juniperus oxycedrus
Fotografovali Vít Grulich a Mário Duchoň, ve dnech 16. a 18. 5. 2011 (Turecko, pohoří Taurus, Yarpuz; Kappadokie, Göreme, údolí Zemi).