Syn.: Juniperus abyssinica K. Koch, Juniperus hochstetteri Antoine, Sabina procera (Hochst. ex Endl.) Antoine
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Juniperus procera
Rozšíření: Jediný druh jalovce, který zasahuje až na jižní polokouli. Hlavní část areálu leží v Africe od hor v súdánském jihovýchodním pohraničí a Eritrey až do východního Konga a severovýchodního Zimbabwe. Kromě toho roste také v horách jihozápadní části Arabského poloostrova v Saúdské Arábii a v Jemenu.
Ekologie: Charakteristický druh afromontánní vegetace; roste v horách, zejména na prudkých kamenitých svazích v nadmořských výškách 2100–3300 m. Vůči podkladům není příliš citlivý, je znám z vápenců, čedičů, žul i přeměněných krystalických hornin.
Juniperus procera
Popis: Větší dvoudomý keř nebo strom, dorůstající výšky 8–12(–40) m (statné stromy jsou dnes výjimečné); borka je světle hnědá až šedohnědá, s hlubokými podélnými trhlinami, odlupuje se v úzkých plátech. Listy na semenáčcích jsou málopočetné, jehlicovité, 8–10 mm dlouhé, listy na větvičkách dospělých jedinců jsou šupinovité, hustě střechovitě uspořádané, 0,5–1 mm dlouhé, celokrajné, bez blanitého okraje, s odstávajícími špičkami. Samčí šištice jsou elipsoidní, 3–5 mm dlouhé, zelenavé, později hnědnoucí; samičí šištice tvořené 4(–6) semennými šupinami, jsou téměř kulovité, asi 2 mm v průměru, modrozelené. Jalovčinky (zdužnatělé šištice) jsou kulovité, 3–7 mm v průměru, hnědé až tmavě purpurové a s modravým ojíněním, se zřetelnými vyčnívajícími špičkami šupin, dozrávají v průběhu 12–18 měsíců; semena jsou nejčastěji 2–3, asi 5 mm dlouhá.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN je hodnocen jako vyžadující pozornost (LC – least concern). V některých zemích, např. v Kongu, Malawi a Zimbabwe, jsou přežívající populace velmi slabé a ohrožené těžbou dřeva a rozšiřující se pastvu.
Význam: Velmi významný zdroj pevného, ale přitom snadno opracovatelného dřeva.
Poznámka: Blízce příbuzný je mediteránní jalovec Juniperus excelsa, od nějž se liší především menší velikostí jalovčinek. Oba druhy mají evidentně společného předka.
Juniperus procera
Juniperus proceraJuniperus procera
Juniperus procera
Juniperus procera
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 27. 10., 4. a 8. 11. 2013 (Etiopie, Gondar, Lalibela, masiv Abuna Yosef: pod osadou Ad Medhame Allem a u kláštera Machina Maryam).