V souvislosti s plánovaným spojením pražské ZOO a Botanické zahrady hl. m. Prahy bych chtěl důrazně upozornit na několik skutečností, které jsou v rozporu s touto plánovanou akcí.
Česká republika podepsala „Úmluvu o biologické rozmanitosti“ a začlenila ji do platné české legislativy v plném znění jako Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 134/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity – CBD). Tato úmluva je nadřazena našemu právnímu řádu, a to tak, že náš právní řád jí musí plně respektovat. V nesouladu, má přednost.
Tuto úmluvu podepsaly všechny členské státy EU a podepsala ji i samotná Evropská unie, je povinností všech států EU se jí řídit. V letošním roce proběhla v Bonnu 9- Conference of Parties (COP-9), kde se rozpracovávaly akční plány. Botanické zahrady jsou součástí systému ochrany biodiverzity v celém světě. Význam biodiverzity, genetických zdrojů, kterých se týká, byl rovněž vyzdvižen i na Johannesburském summitu, kde byly označeny za mimořádně významný prvek boje proti bídě a hladu.
Botanické zahrady jsou nedílnou součástí mezinárodní snahy o záchranu biodiverzity, jejíž hodnota, zejména s rozvojem technologií genetických manipulací a biotechnologií, roste exponenciálně nade všechny meze. Všechny státy si úporně chrání svou biodiverzitu a veškeré genetické zdroje, které se jim podařilo získat, jako zdroj genů pro zemědělství, farmacii a průmysl. Botanické zahrady hrají nezastupitelnou roli, zejména v oblastech, které se netýkají zemědělství (plodiny), nebo běžných divokých rostlin chráněných in situ, ale zejména vzácných, mizejících a exotických. Funkce a úloha botanických zahrad je definována v r. 2005 přijatou vládou ČR Strategií ochrany biodiverzity Ministerstva životního prostředí.
Botanické zahrady hrají stále větší roli i ve výzkumu flóry – viz Botanická zahrada v londýnské Kew. Doporučuji proto opřít se o mezinárodní úmluvu a dokumenty, které jsou přijaty vládou a žádat naopak o rozšíření působnosti Botanické zahrady. Nelze pražskou botanickou zahradu a ZOO sloučit do jednoho areálu vzhledem k daným pozemkům a jejich topografii. Nelze je ani efektivně řídit jako jeden objekt, protože se zde jedná o diametrálně odlišné problematiky; ani Národní program konservace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů Ministerstva zemědělství není schopen řídit všechny genetické zdroje dohromady a musel se rozdělit na tři podprogramy (zvířata, rostliny, mikroorganismy), které mají své odlišné způsoby řízení. Takže sice by byl jeden ředitel, ale stejně dva podředitelé, kteří by jednotlivé rezorty museli krkolomně řídit – snad pouze by zbyla jedna účtárna, kam by se muselo přijmout více pracovníků, nežli by se uvolnilo snížením stavu odborníků v botanické zahradě. Dále by nastaly obrovské problémy s průhledností financování a rozdělování finančních prostředků na tyto dvě nesourodé organizace, a tím pádem by rychle došlo k vzájemné rivalitě obou částí. Ovšem v opticky větším objemu se lépe loví. Kromě toho, dvě menší organizace lze lépe a detailněji kontrolovat – na rozdíl od kolosů. Zdá se, že nikdo nevypracoval skutečnou, na úrovni a fakty a údaji podepřenou SWOT analýzu, ze které by vyplynulo, že se jedná o další tzv. „ekonomický pokus“, jakým byly například všechny komunistické přestavby apod. Veškeré reorganizace vedly k ještě většímu rozkrádání a chaosu.
Ing. Karel Jan Štolc, CSc.
_______________________________________________________________________________
Projděte se s námi po botanických zahradách světa! Věříme, že i vy byste chtěli, aby u nás existovala botanická zahrada na světové úrovni:
United States Botanic Garden – Washington DC., USA
Santa Barbara Botanic Garden – Kalifornie, USA
Beijing Botanical Gardens – Čína
Royal Botanic Gardens – Victoria, Austrálie
Jardín Botánico Lankester – Kostarika
Jardín Botánico Francisco Javier Clavijero – Mexiko
Orto Botanico di Padova – Itálie
Jardín Botánico Canario Viera y Clavijo – Španělsko, Gran Canaria
