Nedaleko Kutné Hory, v katastru obce Svatý Mikuláš, najdeme jedinečný empirový zámek Kačina. Přímo na zámku můžete navštívit expozici zemědělského muzea, kolem zámku se rozprostírá rozsáhlý park. Celková rozloha zámeckého areálu činí zhruba 200 hektarů.
Kačina
Počátky kačinského parku sahají až do roku 1789, nový zámek na tomto místě ale začal stavět hrabě Jan Rudolf Chotek (1748–1824) až na začátku 19. století. Autorem projektu byl německý architekt Christian Friedrich Schuricht (1753–1832). Sami Chotkové se do zámku přestěhovali až v roce 1823. Dlužno podotknout, že Chotkové vystavěli i další české zámky – Veltrusy a Velké Březno. Vlastnili i zámek v těsné blízkosti Kačiny ležících Nových Dvorech.
Kačina
Původní dubiny a bory byly v kačinském parku postupně doplňovány dalšími druhy dřevin. Řada dřevin vysazených do parku pocházela z botanické školky, kterou nechal hrabě Chotek v sedmdesátých a osmdesátých letech 18. století vybudovat v nedalekých Nových Dvorech, odborným dohledem byl tehdy pověřen kutnohorský lékař František Třebický. Tak se tady objevily nejen nové buky, vrby a topoly, ale také jeřáby, moruše, jírovce, kaštanovníky, modříny a další druhy. Jan Rudolf Chotek – významná osobnost českého společenského života, v letech 1804–24 předseda České společnosti nauk – našel v botanice značné zalíbení. Svědčí o tom četné cenné botanické knihy v jeho rozsáhlé zámecké knihovně, vlastnil i velkou sbírku cizokrajných rostlin.
Kačina
Projekt kačinské zámecké zahrady vypracoval významný vídeňský botanik N. J. Jacquin (1727–1817), ředitel císařské zahrady v Schrönbrunnu. Jacquinova koncepce byla odlišná od současné přírodně krajinářské úpravy parku. Zámek byl dříve ústředním objektem celého areálu, nedaleko od něj se rozkládal velký rybník s ostrůvky (dnes již neexistuje). Hlavní osa parku směřovala od zámku přes topolovou alej až k tomuto rybníku, další osy vedly k rybníčku s Templem, také k oboře, která se nacházela západně od zámku, pak také alejí lip do Nových Dvorů a konečně i kolem rybníka do Svatého Mikuláše. Kolem roku 1800 tu Jacquin založil dokonce i botanickou zahradu, v ní na umělém pahorku stával i vyhlídkový altán. Okolí zámku tehdy zdobil i parter.
Specialitou Kačiny byly vodní slavnosti, které se odehrávaly na místních rybnících na lodích, na umělých ostrovech velkého rybníka před zámkem se konala nejedna společenská akce, zněla zde obvykle i hudba. Hudební produkce se nezřídka nesla i zdejšími lesy, své místo na Kačině měly i zámecké koncerty. Na zámku bylo zřízeno i divadlo.
Kačina
Na přelomu 18. a 19. století vzniklo přímo na Kačině také zahradnictví, ve třicátých letech 19. století tu byla vystavěna i oranžerie s množírnou. Zahradnictví sloužilo k zásobování zámku květinami, schraňovalo také citrusy a další exotické rostliny v zimním období. Dodávalo na zámecký stůl i čerstvé ovoce a zeleninu. Dnes se u budovy oranžerie nachází také půvabná bylinková zahrádka.
Kačina
Zámek Kačina byl letním reprezentačním sídlem politicky a společensky významného rodu. Patřil tedy zároveň k významným centrům kulturního života v celém kraji. Sama stavba zámku je řazena k nejdůležitějším klasicistním objektům v Čechách.
Kačina
Fotografováno dne 21. 6. 2009.