Syn.: Knautia dipsacifolia (Host) Kreutzer, Knautia lancifolia Fuss, Knautia sylvatica subsp. pocutica Soó, Knautia sylvatica var. pocutica Szabo, Scabiosa dipsacifolia Host, Scabiosa maxima Opiz, Scabiosa sylvatica L. pro parte, Trichera sylvatica (L.) R. et Sch.
Česká jména: chrastavec lesní (Kubát 2002)
Slovenská jména: chrastavec lesný (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité; Dipsacaceae Juss. – štětkovité
Knautia maxima
Rozšíření: Roste ve střední Evropě v horách od Francie až po ukrajinské a rumunské Karpaty, v Alpách zasahuje do Itálie, Slovinska a Chorvatska, na sever do Belgii a Polsko.
Ekologie: Stanovištěm jsou vlhké louky, lesní okraje a světliny, ale i světlejší lesní porosty, provází spíše vlhčí půdy na nevápenných horninách.
Knautia maxima

Knautia maxima

Popis: Vytrvalá bylina, většinou bez přízemní růžice; lodyhy jsou přímé, (40–)50–100(–140) cm vysoké, dole štětinovitě chlupaté. Listy jsou vstřícné, celistvé, vejčité až eliptické, (8–)12–20 cm dlouhé a (3,5–)4–6,5 cm široké, na okraji mělce vroubkované až pilovité, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Květy tvoří strboulovitá, (2–)2,5–3,5(–4,5) cm široká květenství; listeny pod strbouly jsou čárkovitě kopinaté, 1,3–2 cm dlouhé; květy jsou čtyřčetné, mají obvykle 8 kališních cípů, nálevkovitou až trubkovitou, světle červenofialovou až modrofialovou korunu, 4 tyčinky a gyneceum s jedinou čnělkou, semeník je spodní. Plody jsou nažky.
Záměny: Ostatní naše chrastavce s růžovými nebo fialovými květy jsou Knautia arvensis a Knautia drymeja. Od prvního se odlišuje vždy celistvými listy a úzce kopinatými zákrovními listeny, od druhého odlišným typem větvení – chrastavec křovištní má lodyhy vyrůstající z paždí listů sterilní koncové růžice.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu ČR je hodnocen jako druh vyžadující pozornost (C4a). Zákonem chráněným druhem je v Maďarsku.
Knautia maxima
Fotografováno dne 7. 7. 2012 (vojenský prostor Boletice, pod Knížecím stolcem).