Název knihy: Poškození dřevin a jeho příčiny
Autoři: Božena Gregorová, Karel Černý, Vladimír Holub, Veronika Strnadová, Jiří Rom, Jiří Šumpich, Kateřina Kloudová
Vydal: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Praha 2006.
1. vydání, 362 stran, 45 tabulek v příloze.
Na konci roku 2006 vyšla obsáhlá publikace shrnující výsledky dlouhodobého sledování změn zdravotního stavu domácích i introdukovaných dřevin různých taxonů s vyhodnocením vlivu klimatických a antropogenních faktorů, které se na těchto změnách nejvíce podílely. Práce je výsledkem výzkumného úkolu, který byl řešen z velké části v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR a následně ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
Po úvodních kapitolách a informaci o metodice vyhodnocení vývoje a změn zdravotního stavu dřevin je věnován prostor charakteristice sledovaných lokalit. Pro tuto publikaci byly vytipovány lokality v typicky městském prostředí ve vybraných lokalitách na území Prahy (různé typy městské zeleně) a dále Královská obora, jako lokalita stanovištně bližší přirozeným přírodním podmínkám a příznivější pro růst dřevin.
U sledovaných dřevin jsou uvedeny základní charakteristiky, ve kterých jsou shrnuty jejich vlastnosti a další informace týkající se např. jejich původu a rozšíření v České republice, nároků na stanovištní podmínky, použití ve výsadbách a jejich nejvýznamnějších škůdců a patogenů. Podrobně je rozebrán vliv abiotických (teplota, srážky, proudění vzduchu, světelné podmínky, živiny) a antropogenních (emise, imise) faktorů na dřeviny. V tabulkách jsou pak zpracovány údaje o citlivosti dřevin k různým škodlivinám.
Velká pozornost je věnována problematice houbových chorob a živočišných škůdců vyskytujících se na dřevinách těch druhů, u kterých byl dlouhodobě monitorován a hodnocen zdravotní stav. Tyto informace jsou navíc přehledně zpracovány v tabulkové příloze. Podrobně je popsán zejména průběh choroby a ekologie patogena či způsob parazitace škůdce, nechybí informace o významu poškození a vhodná praktická opatření k zamezení dalšího jejich šíření.
Základní a nejobsažnější kapitola shrnuje výsledky jedenáctiletého monitorování 34 druhů nejpočetněji zastoupených listnatých a jehličnatých populací dřevin. Při analýze vývoje zdravotního stavu stromů byly zohledněny přirozené abiotické faktory (teplota, srážky) a faktory antropogenní (imisní zátěž). Byla sledována průkaznost změny zdravotního stavu populací jednotlivých druhů na obou typech lokalit a rozdíl v jejich poškození. Z faktorů prostředí byla vyhodnocena závislost zdravotního stavu dřevin na dešťových srážkách, délce trvání sněhové pokrývky, teplotě a koncentraci imisí. Výsledky jsou pak stručně shrnuty v závěrečné kapitole.
Tato v mnoha ohledech inspirativní kniha je určena širokému okruhu zájemců, především z řad pracovníků v oblasti životního prostředí a ochrany přírody.
